Úvod / Nálezy / Půdovky atd.

Americká patrona

24. 04. 2020 Autor: REBEL 1866 9869× 12
Ahoj Kamarádi a kolegové.
Dnes Vám posílám na posouzení mosazné pouzdro z americké patrony, které jsem našel u strejdy Vráti v chalupě, mezi věcmi k nepotřebě tuším v roce 1997, když jsem tam tehdy jako 12tiletý klučina zvědavě vymetal. Strejda si ze mě utahoval, že je to granát a děda mi tehdy řekl, že patřilo jeho otci a snad v něm míval hřebíky, ale jak se do chalupy dostalo nevěděl.
Spolu s ním tam tehdy ještě byl U. S. kanystr a filtry z náklaďáku značené U. S.A.
Patrona bude nejspíš zkrácená a uzávěr je zhotovený z druhé, stejné na které je čitelné značení:

P. E. & M. CO. 3 17 (N) U. S.A.

Výška bez uzávěru: 112 mm
Průměr vnitřní: 38 mm
Průměr vnější: 39,5 mm
Průměr dna: 45 mm

Děda zemřel, strejda časem chalupu prodal a americké poklady odnesl čas neznámo kam, stejně jako sny 12tiletého kluka o MiGu 15 na zahradě, vytoužené vzduchovce a nekonečnu plastových vojáčků.
Zůstalo jen mosazné pouzdro a několik hezkých vzpomínek, na zatuchlinou vonící chalupu ve stráni s kamenným sklípkem v Zelené ulici, dědovo vyprávění o válce, cigaretu od cikánky na nádraží a na jiná prázdninová dobrodružství z hezkých míst, z nichž některá už neexistují.
Snad Vás tenhle kousek mého dětství potěší, přeju hezký den.
REBEL 1866

 Autor: REBEL 1866

Komentáře

KasanderAdmin

24. 04. 2020, 09:55

Jo dětské sny... hezký příspěvek, díky

silpocha

24. 04. 2020, 10:01

Hezky napsáno. A vzpomínky zůstávají

trivet

24. 04. 2020, 11:50

klarkon

24. 04. 2020, 12:20

Moc pěkné pouzdro, - ale s druhou válkou nemá nic společného.
Jeho histrorie bude pravděpodobně mnohem zajímavější, pouzdro je vyrobeno ze dvou nábojnic 37 x 137R pro "37mm automatický kanón McClean". Tyto kanony zakoupila carská vláda za první války a několik kusů ukořistili naši LEGIONÁŘI s nimiž se dostali zpět do republiky, jeden je zachován ve VHÚ.
Náboje jsou poměrně vzácné.

klarkon

24. 04. 2020, 13:23

P. E. & M. CO.- Poole Engineering & Machine Co.,BALTIMORE ,Maryland.
http://www.amonio.es/canon/37mm_mclean_09.jpg
http://www.amonio.es/canon/37mm_mclean_07.jpg
http://www.amonio.es/canon/37mm_mclean_11_vaina.jpg
http://www.amonio.es/canon/37mm_mclean_06.jpg


Cituji z článku mého přítele K.L

Dva kusy kanónu tohoto typu tvořily výzbroj plukovního dělostřelectva každého z celkem dvanácti střeleckých pluků Československého vojska na Rusi.
Kanóny McClean byly legionáři ve větším množství ukořistěny v obsazené Ufě a Kazani v červnu a září 1918. Podle dochovaných dokumentů, ze Sibiře dorazilo 7 kusů kanonů McClean. Československá vojenská správa je převzala do výzbroje, v dvacátých letech pravděpodobně sloužily k výcviku. Později Vojenská správa pět kusů uložila v mobilizačních skladech a dva kusy předala do sbírek nově vzniklého Památníku osvobození na Žižkově.
V roce 1938 Armáda Republiky Československé svých pět kanónů McClean použila k vyzbrojení roty doprovodných zbraní hraničářského praporu č. 50. Kanóny se měly používat až do spotřebování amerického střeliva a pak měly být nahrazeny modernějšími vzory. Hraničářský prapor č. 50 vznikl 15. července 1938 v Bratislavě a byl určen k boji v opevněném prostoru Petržalky. Další osud těchto pěti kanónů není znám.
Oba exponáty v Památníku osvobození přečkaly válku bez úhony v depozitech Němci zavřeného muzea a po válce se staly součástí sbírek Vojenského muzea. V současnosti Vojenský historický ústav vlastní pouze jeden nekompletní kus - exponát č. 5791. Druhý exemplář byl v blíže neurčeném roce sešrotován.
Patent na automatický kanón ráže 37 mm zaregistroval Američan Samuel Neal McClean již v roce 1902. V letech 1903-05 a 1916-18 se McClean pokusil tuto moderní zbraň prosadit do výzbroje pozemní armády i námořnictva, komise však pokaždé zavedení do výzbroje zamítly s odůvodněním nespolehlivé funkce automatické funkce.
O kanón projevilo v roce 1916 zájem carské Rusko, které objednalo v tomto roce 18 ks a v následujícím roce dalších 200 ks.
Vzhledem k událostem revolučního roku 1917 se do Ruska nejspíš dostalo pouze 42 kanónů, další čtyři získalo Finsko, které je nasadilo ještě v “Zimní válce” v roce 1940. Kanóny z výzbroje Rudé armády byly v roce 1936 odeslány do republikánského Španělska.
Kanóny byly do Ruska dodávány na mobilních kolových lafetách s ochranným štítem, nebo na lafetách stacionárních s ocelovým tubusem, přišroubovaným k podkladové desce. Automatika kanónu pracovala na principu energie z hlavně odebíraných spalných plynů, působících na píst s převlečnou pružinou, umístěné v pouzdru pod hlavní. Píst odebírající plyny z hlavně končil ozubeným hřebenem, který při svém pohybu vzad natahoval spirálovou pružinu v pouzdru se zuby na okraji a zároveň otevíral závěr. Pružina svojí naakumulovanou energií hnala celý mechanizmus vpřed, náboj byl vytažen z vpravo umístěného podavače, zasunut do nábojové komory a uzamčen závěr. Rychlost střelby bylo možno ovládat regulátorem, který odkrýval trysky, umožňující odvod části spalných plynů, působících na píst. K výstřelu docházelo po nárazu zápalky na pevný zápalník.
Náboje se do podavače zasouvaly v kovových pásech po pěti kusech. Podavač umístěný z pravé strany závěru je opatřen dvěma zádržkami, které zabraňují nabití druhého náboje do otevřené nábojové komory.
Spouštěcí mechanismus má originální čtyřpolohovou pojistku ve tvaru kotouče s drážkami. Podle polohy v níž se kotouč nachází, blokuje spoušť, umožňuje střelbu jednotlivými ranami nebo dávkou, případně nepřetržitou střelbu. V tomto režimu má střelec volné ruce a tak může rychle nabíjet pásky s náboji do podavače.
Na ústí drážkované hlavně se nachází trychtýřovitý tlumič plamene, s vpřed zalomenými drážkami po obvodu, plnícími úlohu úsťové brzdy.
Kanón byl vyráběn v továrně „Poole Engineering Company” v městě Baltimore, stát Maryland.
Jednotné náboje s mosaznou nábojnicí byly dodávány s průbojnou, trhavou, šrapnelovou a kartáčovou střelou.
Průbojné a trhavé střely byly adjustovány dnovým zapalovačem typu Bethlehem, nebo Nordenfelt. Trhavé střely mohly bát adjustovány i hlavovými zapalovači Hotschkiss, nebo Nordenfelt. Trhací náplň tvořil černý prach.

REBEL 1866

24. 04. 2020, 13:44

Kamarádi, to jsem rád, že se Vám příspěvek líbí . . .

REBEL 1866

24. 04. 2020, 14:11

Klarkone, díky za vyčerpávající komentáře, nikdy by mě nenapadlo, že tenhle exponát, může být mnohem starší, jak se všechny ty věci do chalupy dostaly nevím, ale praděda byl na vojně u hraničářského praporu č.2 v Trutnově. O tom kde byl během mobilizace nebo jestli se zůčastnil nějakého vojenského cvičení kde by se k patronám dostal taky nevím. Ale pradědův otec, můj prapraděda byl během I.světové války potom co narukoval k 18.p.pl. v Hradci Králové v zajetí na Sibiři ve městě Petropavlovsk odkud se vrátil až v letech 1920-1921. Mám ve své sbírce dva zajatecké prstýnky, které s sebou přivezl a myslím, že to pouzdro tedy bylo jeho...

pepa_d

24. 04. 2020, 17:46

Jo jo taky jsem ji našel celou,klarkonovi jsem ji posílal s dotazem,mam za to že jsem ji posílal i sem ale v přízpěvcích už ji nemam,zřejmě ji vyřadila cenzura.

Kódl

24. 04. 2020, 19:22

Pěkně napsáno A pro Klarkona

klarkon

25. 04. 2020, 12:54

Mám ji celou, od přítele jsem dostal napřed střelu a asi po roce někde objevil perfektní nábojnici.

http://imgWorld.cz/s3/DZFFHpw96A.JPG

REBEL 1866

25. 04. 2020, 15:03

Tak to máš opravdu vzácnost, já mám mimo tohohle kousku ještě nábojnici z IL-2 a z MiG 15tky měl jsem i nábojnici z ještěrky, ale nechal jsem jí kamarádovi. Pak mám ještě pár drobností...

Barretero

26. 04. 2020, 09:38

Takoveto veci s pribehem mam rad