Úvod / Články / Odkrytá historie

Český denár nalezen v tisíc let starém stříbrném pokladu v Dánsku

05. 11. 2015 Autor: Kasander 4 komentáře
Robert Hemming Poulsen má firmu na kladení optických kabelů k rodinným domkům a na své cesty po Dánsku si bere detektor, aby ve volných chvílích prozkoumával nové lokality.


Vzal si jej rovněž toto září, když instaloval síť optických kabelů na ostrově Omø a při práci se dostal do řeči s místním farmářem Hansem Pederem Toftem, který se mu svěřil, že jako chlapec našel na pozemku rodičů stříbrný prsten. To samozřejmě Roberta zaujalo a po práci vyrazil se svým deusem na určené místo – a skutečně našel několik stříbrných fragmentů a stříbrných mincí.

Úlomky stříbrných mincí ovinuté stříbrným plechem.


Robert má dlouhodobé zkušenosti ze spolupráce s archeology, proto na nález upozornil Zealand Museum, které s finanční pomocí dánské agentury pro kulturu Kulturstyrelsen připravilo podrobný průzkum pole. Předminulý víkend vyrazil Robert na pole znovu, tentokrát s archeology a třemi svými přáteli – hledači. Během průzkumu nalezli přes 550 stříbrných fragmentů: mince, šperky a kousky stříbra - vše z 10. století.

Všechny artefakty byly nalezeny na ploše zhruba třiceti metrů čtverečních a tvořily původně jeden depot. Pole bylo oráno stovky let, takže schránka pokladu byla buď rozbita či se samovolně úplně rozpadla. Archeologové pro jistotu udělali sondu pod oranou půdou, ale narazili jen na čistý písek. Nenalezli ani na žádné známky osídlení, takže to vypadá, že poklad byl pohřben prostě jen tak uprostřed pole.

Většinu pokladu tvoří zlomkové stříbro o váze kolem jednoho gramu, včetně nasekaných kousků arabských dirhamů, depot ale obsahuje i vzácné a archeologicky významné kousky: křížové mince z doby dánského vikingského krále jménem Harald Blåtand (Harald Bluetooth) ražené mezi lety 975-980, které jsou považovány za první dánské mince. Jsou tak lehké a tenké, že reliéf jedné strany občas "prosvítá" na druhou.

Spolu s arabskými a dánskými mincemi obsahoval depot i anglické, německé a polské stříbrné mince a - což je pro nás nesmírně zajímavé - i nejméně jednu českou stříbrnou minci.


Obrátili jsme se na našeho předního odborníka na mincovnictví denárové období, numizmatika Národního muzea PhDr. Luboše Polanského, kterého rovněž mezitím oslovili dánští kolegové s prosbou o určení: Styl opisu mince a další znaky podle Luboše Polanského předběžně (mince byla určována podle fotografie) naznačují, že jde o denár, který tvůrce amatérsky ztvárnil na motivy denárů Boleslava II. z přelomu 80. a 90. let 1. st. n. l. Navazuje na české denáry s motivem ptáka (podle chronologie F. Cacha č. 93 a 98). Pro fajnšmejkry: na reversu vlevo od ruky je znak „alfa“, poněkud zvláštní znak vpravo je prý tvůrcovo „nepochopení znaku omegy“. Je to mimořádně zajímavý nález, neboť jde o druhý známý kus takto ztvárněná mince.

Tři zatím neurčené mince byly nalezeny v neobvyklé konfiguraci: jedna byla ohnutá přes zbylé dvě jako klipsna.



Šperky byly nalezeny pouze v úlomcích: mezi fragmenty náramků, prstenů a přívěsků jsou ale dva mimořádné kousky – kříž a přívěšek zdobené ve stejném stylu jako poklad šperků nalezený na německém ostrově Hiddensee západně od Rujány v Baltickém moři v roce 1873 datovaný rovněž do 10. století. O něm se předpokládá, že patřil samé rodině vikingského krále.


Jediný rozdíl je v tom, že šperky nalezené na Hiddensee jsou ze zlata, zatímco ty z ostrova Omø jsou stříbrné. Tím jsou unikátní – žádné stříbrné šperky tohoto typu nebyly před tím nalezeny.


Podle dánského zákona jsou historické nálezy pokladem a tedy majetkem státu. Zealand Museum zdokumentuje každý kousek a pak depot odešle do Národního muzea, kde bude jeho hodnota oceněna znalci. Nálezce Robert Hemming Poulsen obdrží odměnu odvozenou od stanovené hodnoty pokladu.
Kasander

Zdroj: cphpost. dk, Zealand Museum, museum. stralsund. de, thehistoryblog

 Autor: Kasander

Komentáře