Úvod / Články

Cín

21. 08. 2012 Autor: Rossy 8364× 15
Cín zná lidstvo už od starověku. Jsou poznatky o jeho používání a zpracování litím již 3000 let před našim letopočtem. Znali ho a používali Řekové i Římané. Féničané, kteří s tímto kovem obchodovali, jej těžili na ostrovech u pobřeží jižní Anglie. Byl taven a rafinován přímo na místě a do střední Evropy a západní Asie dodáván ve formě tyčí nebo v sudech.

Kov to byl natolik důležitý, že vznikl nový obor, cínařství, za jehož vrchol lze považovat evropský středověk,renesanci a baroko. Také v našich zemích je zdokladována těžba a zpracování cínové rudy a to ve 12.století ve městě Krupka. Ve středověku se cín zpočátku zpracovával v klášterních dílnách a to nejen na sakrální předměty, ale i na talíře, poháry a konvice. Úpadek cínařství nastal počátkem 18.století zavedením velkoprodukce porcelánu, který z domácností vytlačil cínové nádobí.

Známou nevýhodou výrobků z cínu je náchylnost k cínovému moru. Stačí k tomu maličkost. Dlouhodobý pobyt výrobků z cínu v teplotách nižších než 13,2 stupňů C. I tomu se dá ale čelit. Jedná se o tak zvané legování cínu olovem nebo antimonem. Protože už naši předkové znali škodlivé účinky těchto prvků na lidský organismus omezovala se tato úprava většinou na výrobky, které nepřicházely do styku s potravinami. Ale ani to nebylo pravidlem. Právě takto upravený cín se nazýval Anglickým cínem. Byla to slitina přibližně 90 procent cínu s mědí a antimonem nebo olovem. Byl ovšem vyráběn i cín na tak zvaný stříbrný způsob.To znamená, že cín mohl být legován stříbrem.

Jedním z výrobků z Anglického cínu byly knoflíky. A právě kvůli tomu jsem vše předešlé napsal. Dohledal jsem totiž další knoflíček, který je totožný s těmi, které se mi zatím nepodařilo určit. Protože jsem ty první odevzdal do muzea, nemohl jsem si už ověřit z jakého jsou materiálu a žil jsem v dojmu, že jsou stříbrné. U tohoto jsem si dovolil zaexperimentovat s chemií a mohu prohlásit, že se jedná o tak zvaný Anglický cín.

Cínové knoflíky jsou doloženy v Evropě od 12.století. Samotné knoflíky jsou známy od starověku. Teprve ale přibližně od 14.století se začala v odívání používat knoflíková dirka. Do té doby, pokud nebyly použity pouze jako zdobné, se knoflíky zapínaly na poutka. Proto i ty mé mají tak dlouhá očka. Jedná se o gotický styl, který se dá datovat od 12. po 15.století.

ROSSY

 Autor: Rossy

Komentáře

2kajman

21. 08. 2012, 20:50

nádherně vysvětleno.člověk se poučí,i když bydlí 5km od Cínovce a Krupky.Díky

Rossy

22. 08. 2012, 08:08

Jenom jsem chtěl dodat,že chemickou analýzou jdou zjistit jednotlivé prvky ne však jejich poměr.Také způsob odlévání v tomto případě vícedílnou formou se lišil i ve stejné době i zemi podle různých výrobců.

Rossy

22. 08. 2012, 08:35

Navíc počátkem 18.století s úpadkem cínařství začínají se tímto řemeslem zabývat tak zvaní potulní šmejdíři /většinou z Itálie/kteří zpracovávali cínový odpad a vyráběli historizující zboží/třeba i knoflíky/ které bylo v té době populární.Dnes mnohdy ani odborníci nepoznají o výrobek ze které doby se jedná.

Krutor

22. 08. 2012, 16:15

Rossy: Ten motiv na knoflíku mi dost připomíná jeden obrázek z knihy o Slovanech, jednalo se o sošku hlavičky. Nevíš něco o původu toho motivu?

Rossy

22. 08. 2012, 16:22

To:Krutor.Já už prohledal kde co.Pokoušel jsem se ten motiv sám sobě vysvětlit mnoha způsoby,ale zatím.............Zajímal by mne ten obrázek.Když tak na detekros@seznam.cz
Toto bylo nejpodobnější...http://www.detektorweb.cz/index.4me?s=show&i=36909&mm=1&vd=1

Rossy

22. 08. 2012, 16:47

To:Krutor.Ty trojúhelníkové hlavičky jsou i na slovanských gombících.
http://uhm-prednasky.fpf.slu.cz/uploads/images/umeni_velke_moravy/web_gombik_bavorsko.jpg
Ale bude to podoba s knoflíkem jen velmi vzdálená.

dabelhorny

24. 08. 2012, 22:14

Rossy: podľa mojich poznatkov sa množstvo cínových guliek nachádzalo na hradiskách zmiešaných kultúr s rôznych období. Cínové prúty sa nachádzali v dielňach odlievačov bronzu. Po odchode týchto kultúr a nástupe slovanských družín , ktoré sa usídlili na hradiskách zostali cínové gulôčky. Tieto odliatky alebo zbytky sa dajú nájsť na poliach voľným okom hlavne v okolí lokalít s osídlením ešte pred naším let. a okolím spojeným s keltským etnikom. To len tak okrajovo k cínu.

Rossy

24. 08. 2012, 22:23

To:dabelhorny.Určitě se u nás cín těžíl a používal už před našim letopočtem.Ta má poznámka k 12.toletí a Krupce se týkala první písemné zmínky o jeho těžbě na našem území.

Rossy

24. 08. 2012, 22:30

Jen mi nejde na rozum.Možná to někdo dokáže vysvětlit jak se mohou dochovat například ty cinové pruty a to že nepodlehnou cínovému moru.
http://cs.wikipedia.org/wiki/C%C3%ADnov%C3%BD_mor

dabelhorny

25. 08. 2012, 22:47

Pre Rossy : V určitej hĺbke je pôda skonštantnou teplotou, ktorá sa v priebehu roka aš tak nemení. A podľa mňa tiež závisí od podložia a vlhkosti. Ak nemá cín s čím reagovať tak sa dochová v nezmenenej forme aj 2000rokov a viac. Môj úsudok.

bába

09. 09. 2012, 22:52

Rossy napsal "chemickou analýzou jdou zjistit jednotlivé prvky ne však jejich poměr." . Což je nesmysl. Existují nedestruktivní metody, které určí na desetiny procenta složení slitiny. Dnes už to má každý větší kovošrot

Rossy

10. 09. 2012, 17:28

To:bába.Ano,napsal jsem to nesmyslně ale nějak se mi nezdá to s tím kovošrotem.Tam používají spíše ručních analyzátorů chemického složení kovů a slitin které pracují na trochu jiném principu.Já popisoval svůj způsob a to působení různých chemikálijí na materiál knoflíku a podle reakce zjišťoval přítomnost jednotlivých prvků.Nic to nemění na tom,že jsem to napsal zmatečně.

Rossy

10. 09. 2012, 19:24

Oprava...chemikálií

bába

10. 09. 2012, 23:28

Ten ruční kovošroťácký analyzátor je lepší. A když šoupneš obsluze flašku něčeho ostřejšího, stačí se tam vždycky zastavit s ufem a máš jasno

Rossy

11. 09. 2012, 05:19

To:bába.Tak to určitě vyzkouším.Já o této možnosti vůbec nevěděl.