Úvod / Nálezy
Cufflink pro jezera
Vždy, když vyrážím s detektorem, tak si mimo jiné přeju abych našel nějaký zvláštní knoflík, který se tu málo vyskytuje a jímž bych potěšil jezera. Tentokrát se mi podařily dva najednou. Než mi je jezero určí, rád bych se o to pokusil sám a protože ještě nedokážu knoflíky časově zařadit podle způsobu odlévání, provedu to jen na základě toho, co na knoflících vidím. Pravděpodobně se jedná o vojáka jízdy, který má dlouhý plášť / jasaucorp /. Tyto se u jezdectva přestaly používat v polovině 18.století. Navíc se jedná o knoflíky manžetové jejichž používání se datuje od století 17. V tom případě vychází datace knoflíků od 17. do poloviny 18.století. Toto je ovšem jen můj názor a rád bych poprosil jezera o správnou dataci.
P. S. Minule mi bylo vyčiněno, že jsem knoflík přečistil. Tentokrát tu jsou fota knoflíků jenom umytých a jedno foto knoflíku rozčištěného. Průměr 14 mm.
Komentáře
jezero
20. 06. 2011, 11:55Knoflíky jsou opravdu manžetové a jsou ze 17 století. Mám ten samý, ale vzor obrazu, jsem nikde nenašel popsaný. Najdi ještě jeden a můžeš jít do šumu dělat parádu.
Rossy
20. 06. 2011, 14:59To:jezero. Díky za potvrzení mého odhadu.
Rossy
20. 06. 2011, 15:04Jen ještě jedna taková perlička. Do armády prý nechala zavést manžetové knoflíčky Marie Teresie v druhé polovině 18.století, protože se ji nelíbilo když vojáci smrkali do rukávu.
jezero
20. 06. 2011, 20:15Tak je hlavně pořádně umej, aby na nich nebyli vozdry.
Rossy
20. 06. 2011, 20:34Krutor
22. 06. 2011, 11:31Rossy: To nebyli knoflíčky, takhle vznikl kapesník...
Rossy
22. 06. 2011, 15:32To:Krutor. Já na tu informaci narazil někde na internetu a pochopil jsem to tak, že museli nosit konce rukávů sepnuté aby do nich nemohli smrkat. První český kapesník vznikl v okolí Jilemnice ve druhé polovině 19. století. Zhotovovali jej čeští tkalci na ručních stavech. Byl ze lněné příze nejprve celobílý, později zdobený a také barevný. Mnoho žen v Podkrkonoší bylo zaměstnáno jeho obrubováním a ažurováním. O rozvoj kapesníků se zasloužil Josef Gasner z Jilemnice, který je jako první exportoval.
Kapesník má opravdu bohatou historii. Ve starém Římě byl lněný šátek, tedy nikoli kapesník v dnešním smyslu, přepychovým doplňkem. Nazýval se sudarium. Otíral se jím pot a nosil se viditelně uložený v záhybech roucha nebo na ňadrech. Byl totiž znakem urozenosti. Později, když se zvýšila kultura stolování, dostal jméno mappaa a sloužil jako ubrousek či ubrus. Býval bohatě protkán zlatem nebo zdoben třásněmi. Tento přepych si mohli dovolit opravdu jen ti nejbohatší. V pozdní antice byl šátek znakem odlišnosti a důstojnosti. Nosil se v levé ruce nebo byl přehozen přes levé předloktí.