Úvod / Články / Odkrytá historie

Dánský hledač objevil výjimečný vikingský poklad

28. 04. 2016 Autor: Kasander 4 komentáře
Další zpráva o výjimečném nálezu přišla od našich severních hledačských kolegů: dánský hledač Søren Bagge vlastnil detektor pouze několik měsíců, když vyrazil na pole poblíž Lille Karleby na poloostrově Hornsherred Zealand. Toto pole si vybral proto, že bylo v blízko místa, kde vyrůstal, a tak se mohl snadno zastavit u rodičů na kávu, když si chtěl odpočinout.
První den našel několik arabských stříbrných mincí. Jeden ze signálů na druhý den byl tak slabý, že váhal ho kopat, přesto se nakonec zaryl do ornice - a na světlo se vyloupl starodávně vyhlížející stříbrný pohárek. Při jeho vyhrabávání cítil, že v zemi zavadil o nějaký špičatý předmět - takže měl podezření, že se na místě nachází více podobných věcí, a tak se rozhodl upozornit archeology muzea v Roskilde.
Byl však víkend a žádný z vědců, kteří by mohli započít výzkum, nebyl v dosahu. Søren vrátil pohárek na své místo a zahladil stopy po hledání. V pondělí archeologové roskildského muzea provedli na místě sondu a okamžitě jim bylo jasné: mají v rukách vikingský poklad. Rozhodli se vyjmout ze země celý blok hlíny a prozkoumat ho laboratorních podmínkách.
Šťastný hledač Søren Bagge nad svým nálezem před jeho prozkoumání nemocničním scanem.
Nejdříve odvezli blok do roskildské nemocnice, kde jej prohlédli pomocí počítačové tomografie, která ukázala, že v hlíně je ukryto množství artefaktů, což dalo archeologům návod, jak dál postupovat, aby je nepoškodili. Postupně z hliněného sevření vyprostili 392 předmětů: mj. další stříbrný pohárek, 53 bronzových pozlacených artefaktů, přes tři sta korálků ze skla, jantaru, křišťálu a stříbra, 18 mincí arabské a západoevropské provenience, splétaný stříbrný řetízek, zřejmě náramek s připojenými pěti menšími kroužky, bohatě zdobené předměty z Francie, Irska, Skotska a východní Evropy. Některé artefakty vyrobené ve Skandinávii byly starožitnostmi již v době, kdy je v druhé pol. 10. století ukryli do země.
Mezi těmito úchvatnými předměty je zvláště jeden dechberoucí: tzv. pennanulární brož (s neuzavřeným kruhem) zvaná též „bodláková brož“. Ty byly za Vikingů poměrně běžné, ale v Dánsku byla takováto nalezena poprvé. Je skotského nebo irského původu a byla vyrobena v 10. st. Bodláková se nazývá proto, že je ozdobena třemi kuličkami ve tvaru poupěte bodláku. Brož je velká asi 25 cm s dlouhou ostrou jehlicí, což je to, o co zavadil Søren při svém hledání.
Tyto brože nosila skotská elita, vysoce postavení duchovní či členové královské rodiny – vždy s jehlicí natočenou vzhůru. Ve Skotsku dokonce platil zákon, podle kterého náleželo odškodnění těm, kteří byli náhodně dlouhou ostrou jehlicí zraněni. Skotský bodlák se stal národní květinou pro svou roli v bitvě s Dány. Podle legendy se tito nepřátelé snažili tiše bosi v noci připlížit k hradu přes vodní příkop – pozdě zjistili, že v něm není voda, ale bodláky a jejich výkřiky je prozradily Skotům. Vikingové pak byli úspěšně odraženi.

Dalším působivým předmětem v pokladu byl trojlístek ozdobený květy paznehtníku, původně šlo o francouzský design, který byl později kopírován ve Skandinávii – jen Norové místo rostlinných používali zvířecí či geometrické motivy. Francouzi používali trojlístky na pásech mečů, Vikingové je transformovali do ozdob – jako spony na opascích či jako brože. Nacházejí se především v ženským hrobech, tam kde nebyly přítomny meče či jakékoli jiné zbraně.
Některé korálky z pokladu jsou skandinávského či slovanského původu. Šest největších a nejpropracovanějších bylo pravděpodobně vyrobeno v Polsku či v západním Rusku v 9. – 10. století.
Náramek je zřejmě skandinávského původu. Čtyři menší kruhy jsou uzavřeny sukem, ten nejmenší je provlečen těžkým stříbrným korálkem.
Archeologové se domnívají, že tento design by mohl představovat „trpasličí“ zlatý prsten Draupni hlavního boha severské mytologie Ódina. Byl vyroben trpaslíkem jménem Sindrim a byl zdrojem nekonečného bohatství, protože měl kouzelnou moc: každou devátou noc z něj skanulo osm zlatých prstenů, vypadajících jako Draupni sám.

Co se týká stříbrného pohárku, který toto vše odstartoval, je zcela odlišný od toho druhého z pokladu od Lille Karleby. Je zdoben při okraji trojúhelníkovými vzory, zatímco ten druhý je prostý. Pohárky byly zřejmě používány v horních vrstvách skandinávské společnosti jako pitné pohárky. Ve vikingských pokladech se takovéto pohárky nacházejí rovněž jako nerovné sady – při hostinách byl zřejmě ten větší či zdobnější nabídnut hostovi, zatímco hostitel používal ten prostší. Styl šálků naznačuje, že byly vyrobeny někdy v období let 700-1000 n. l.

Poklad bude od prosince vystaven v muzeu v Roskilde, nyní jej zkoumají a konzervují vědci dánského Národního muzea.

Zdroj: Roskilde Museum, HistoryBlog, snímky: Roskilde Museum

 Autor: Kasander

Komentáře