Úvod / Články / Odkrytá historie

Depot keltských mincí z Jersey vydává zlato

19. 12. 2014 Autor: Kasander 12 komentářů
Mohutná hrouda keltských mincí, kterou na ostrově Jersey ležícím v Lamanšském průlivu nalezli v roce 2012 hledači Richard Miles a Reg Mead, se ukazuje ještě daleko cennějším a zajímavějším depotem, než se zprvu zdálo.
(O depotu jsme informovali na DW loni 13. září pod názvem Největší depot keltských mincí potřebuje peníze.)
Původně odhadovali archeologové počet mincí „spečených“ do jednoho obrovského kusu na 30-50 tisíc, konzervátor muzea Jersey Neil Mahrer po odstranění vrchní korozní krusty předpokládá, že by jich mohlo být až 70 tisíc. A především: ve spodních vrstvách konzervátoři postupně odkryli šest úlomků zlata.

Připomeňme, že hledači začali po pokladu pátrat, když se od jedné místní pamětnice dozvěděli historku starou třicet let, jak její otec našel při při mýcení křoví na svém pozemku džbán plný stříbrných mincí. Místo nálezu na rozsáhlém pozemku ale bylo označeno jen velmi neurčitě. Od současného majitele obdrželi povolení hledat pouze v krátkém období mezi sklizní a setím.
Po tři desetiletí Richard Miles a Reg Mead každou volnou chvíli vytrvale - a bez výsledku - pročesávali pozemek – až do února 2012, kdy našli na jednom místě 60 keltských mincí. Začali tedy kopat hlouběji a narazili na velký kompaktní kovový objekt. Richard a Meg se rozhodli díru zakrýt a zalarmovali archeology v Jersey Heritage.
Díky svému tři desetiletí trvajícímu odhodlání a respektu k archeologické práci se Richard a Meg stali členy konzervačního týmu, pomáhají při identifikaci, klasifikaci a čištění mincí a pro návštěvníky muzea se stali doslova „hledačskými superstar“.

První kousek zlata se objevil v červenci 2012 po odstranění zeleného povlaku, o měsíc později se ukázal další. Ale až nyní se konzervátoři dostali k vrstvám, kde jsou uloženy.
Do té doby Neil Mahrer a jeho tým odstranili z povrchu na dva tisíce volných mincí a očistili je. Až letos v létě se mohli pustit do samotného kvádru mincí a začali skenovat laserem každý jednotlivý kus na svém původním místě i po jeho vyjmutí, aby získali třírozměrný záznam přesné polohy mince v depotu.
Co se týče druhu a typu mincí, archeologům se potvrdilo to, co očekávali. Většinou jde o statéry a čtvrtiny statérů mající původ u keltského kmene Coriosolitae, o kterém se ve svých zápiscích několikrát zmiňuje i Julius Ceasar. Překvapením byl nález jednoho typu mimořádně vzácných malých nominálů („petit billons“) z méněhodnotné slitiny stříbra a mědi, kterých bylo dosud známo jen několik desítek kusů a neví se, kteří Keltové je vlastně produkovali. Překvapení přinesly i dvě keltské mince dalšího kmene žijícího na území dnešní Velké Británie – Osismii či pětistranný statér...
Letos v listopadu se archeologové propracovali k vrstvě obsahující další zlaté kousky. Není to krásná a vzrušující podívaná? Výzkum mimořádného depotu z Jersey budeme nadále sledovat.
Kasander
Zdroj: historyblog

 Autor: Kasander

Komentáře