Úvod / Články

Emanuela Nohejlová-Prátová (1900-1995)

13. 07. 2009 Autor: hypo1 8300× 3
Každý, kdo alespoň okrajově zabrousil do oboru numismatiky, zná jistě jméno Emanuely Nohejlové-Prátové. Kdo byla tato známá a uznávaná žena? Jednou větou-byla to průkopnice české numismatiky a jedna z našich předních specialistek v této vědní disciplíně. Narodila se 3. června roku 1900 ve východočeských Opatovicích nad Labem do rodiny tamního starosty, lékaře MUDr. Emanuela Nohejla. V roce 1918 úspěšně odmaturovala na pardubickém gymnáziu a poté vystudovala obor historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde jí byl učitelem významný český historik, profesor J. V. Šimák (1870-1941).

Po studiích pracovala Emanuela Nohejlová-Prátová v Národním muzeu jako pomocná síla a zároveň vyučovala dějepis na středních školách. V roce 1930 nastoupila do Národního muzea již jako stálá vědecká pracovnice numismatického oddělení. Během svého působení v Národním muzeu se seznámila s jeho odborným ředitelem Doc. Dr. Gustavem Skalským (1891-1956) a s profesorem Dr. Janem Květem (1896-1965), historikem a výtvarníkem, který tehdy v Národním muzeu také působil a který snad poprvé v českých dějinách ve větší míře využíval fotografickou zvětšeninu mnohdy jen několikamilimetrových mincí pro přiblížení mincovních obrazů široké veřejnosti. Nohejlová-Prátová a Gustav Skalský jsou považováni za zakladatele moderní české vědecké numismatiky a díky nim má naše numismatika v zahraničí značný respekt. Knihy Emanuely Nohejlové jsou k mání například i v knihovně Stanfordské univerzity v Kalifornii.

Nohejlová-Prátová přednášela od roku 1949 numismatiku na brněnské Masarykově univerzitě a později vyučovala i na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1958 získala titul doktor věd a roku 1964 byla jmenována univerzitní profesorkou. Po celý svůj život byla velmi aktivní; pracovala nejen jako přednostka numismatického oddělení Národního muzea nebo jako redaktorka několika odborných časopisů, ale byla i vedoucí autorského týmu řady vědeckých projektů. Velmi zdařilé a čtivé jsou její vlastenecky laděné knihy věnované historii a numismatice, často doplněné bohatou obrazovou přílohou. Bohužel, její zřejmě nejlepší dílo z padesátých let, Nálezy mincí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I. -IV. , které by dnes v případě reedice bylo zřejmě opravdovým bestsellerem, je velmi těžko k sehnání a nachází se snad už jen v knihovnách některých českých měst a univerzit. Podobné je to však třeba i s její prvotinou nazvanou Příběhy kláštera opatovického (1925), která se zabývá historií legendárního zaniklého a ve své době velmi vlivného kláštera, po němž nám zbyly do dnešních dnů jen pověsti o obřím pokladu ukrytém kdesi na dně Labe poblíž jezu při cestě z Opatovic do Vysoké. Profesorka Nohejlová-Prátová se v roce 1975 účastnila spolu s PhDr. Františkem Šebkem a Františkem Štillem geodetického průzkumu pomocí aparatury EOM s cílem objevit místo, kde v minulosti opatovický klášter stál. Klášteřiště bylo po několika dnech průzkumu skutečně zaměřeno a z půl metru hluboké a 2 x 5 metrů široké archeologické sondy byly získány tři přepravky střepů datovaných do 11 - 14. století, jedna přepravka cihlové mozaiky (u nás prý dost vzácné) a zbytky zdiva.

Emanuela Nohejlová si celý život udržela skvělou psychickou kondici a podle pamětníků se prý chovala pokorně ale zároveň s neokázalou noblesou. Ještě měsíc před svou smrtí vystoupila na oslavách 85. výročí založení pardubického gymnázia v pardubickém Domě hudby před čtyřmi stovkami studentů, kde zpaměti zarecitovala báseň od Viktora Dyka, oslavující českou budoucnost. Dr. Emanuela Nohejlová-Prátová, DrSc. zemřela na chirurgickém oddělení pardubické nemocnice dne 19. listopadu 1995 ve svých 95 letech a je zřejmě pochována na pardubickém hřbitově.



Zdroj: volně převyprávěno podle článku PhDr. FRANTIŠKA ŠEBKA, doplněno o další informace získané z internetu a z knih autorky.

 Autor: hypo1

Komentáře

Felix JK

13. 07. 2009, 12:10

Samozrejme pre numizmatikou je to známa osobnosť, mám od nej knihu Základy numizmatiky, ta by nemala chýbať vo výbave žiadneho mincičkara. Na Slovensku sme mali podobnú dámu Ľudmilu Kraskovsku.

Fieldmaster

14. 07. 2009, 18:50

čest její památce

pauliner

24. 07. 2009, 01:33

jj, ty Příběhy Opatovickýho kláštera mám doma taky, to je pěkná drobnost, asi před dvěma lety jsem viděl v antiku sto let starou francouczkou učebnici rostlin a tam vlastnické razítko "Silvestr Prát" - pan manžel botanik se dožil shodně 95 let, takže se tahle dvojice dočkala i revoluce. Škoda že tu jeho domácí knihovnu vyházeli do sběru, prej to mělo deset tisíc svazků...