Úvod / Články / Odkrytá historie

Mimořádný objev hrobu keltského vladaře

10. 03. 2015 Autor: Kasander 19 komentářů
Naprosto výjimečný objev se podařil francouzským archeologům při průzkumu průmyslové zóny nedaleko Troyes v regionu Champagne na severu Francie: odkryli zde velkou mohylu z 5. století př. n.l., která je zřejmě hrobem vysoce postaveného keltského vladaře.
Mohyla o průměru 40 metrů má ve svém středu 14 metrů čtverečních velkou pohřební komoru, do které byl zesnulý pochován i se svým válečným vozem.
Prezident Národního institutu pro záchranný archeologický výzkum (Institut de recherches archéologiques préventives - Inrap) Dominique Garcia uvedl, že jde zřejmě o hrob místního keltského krále, o čemž by svědčil i dlouhý bronzový meč v pochvě, který ležel hned vedle kostry. Garcia zdůraznil, že se jedná o jednu z největších odkrytých pohřebních komor z tohoto období, která je výjimečná nejen svou velikostí, ale i unikátními pohřebními artefakty, které napovídají o příslušnosti zemřelého k nejvyšší keltské elitě konce starší doby železné.

Mohyla obsahuje velké množství řeckých a zřejmě i etruských artefaktů a vědci věří, že nálezy pomohou blíže osvětlit, jak probíhal v té době evropský dálkový obchod.

Poblíž keltského vladaře ležela kostra ženy, jejíž zápěstí zdobily bronzové náramky.

Největším artefaktem nalezeným v mohyle je bronzový kotel o průměru takřka jednoho metru pocházející z řecké či etruské dílny.
Kotel má čtyři kruhová držadla zdobená hlavičkami Achelóose, řeckého boha stejnojmenné řeky protékající krajem Aitólia ve středním Řecku. Bronzová hlavička boha je vytvarována s rohy, ušima býka, vousatou bradou a trojitým knírem.
Uvnitř kotle našli archeologové mj. keramický džbán na víno se zlatou obrubou a s jedním vertikálním uchem zvanou oniochoe. Džbán je zdoben černými postavami včetně boha Dionýsa sedícího na vinici oproti ženské postavě – jde o často se opakující hodovní scénu, ikonografický výjev řecké mytologie. Souprava na víno řecko-římské provenience, zatím nejsevernější nález svého druhu, byla typická pro keltskou aristokratickou hostinu.
Okolo kotle bylo nalezeno množství dalších ozdobných předmětů, včetně hlaviček lvů či stříbrných a zlatých lžiček se sítkem používaných k odstranění bylin a koření z vína.
Období konce 6. a počátku 5. století př.n.l. je charakteristické vzestupem etruských a řeckých jihofrancouzských městských států, jako je Marseille. Obchodníci z celého Středomoří, kteří vyhledávali nové zdroje otroků, kovů a dalšího cenného zboží, jako např. jantaru, zde navazovali obchodní spojení s vnitrokontinentálními Kelty, kteří ovládali hlavní komunikace podél Seiny, Róny, Rýna, Dunaje a dalších velkých evropských řek.
Z obchodní výměny výrazně těžili i Keltové, mnohé artefakty řeckého a etruského původu byly nalezeny v dalších keltských velkých mohylách ve Francii a v Německu.

Vykopávky v Lavau provádějí archeologové z Inrap od září loňského roku a mají být ukončeny tento měsíc. O objevu však informovali veřejnost až v uplynulých dnech.
Kasander
Zdroj: Inrap, M Archéologie, Telegraph.co.uk

 Autor: Kasander

Komentáře