Místa duchů I. Bloudí na Lodi duchů i ten Edisonův?

Asi 40 kilometrů od amerického Cincinnati po proudu řeky Ohio odbočuje pravý přítok malé bezejmenné říčky, kam jen občas zabloudí zvědaví kajakáři či poučení milovníci lodní historie. A nejsou zajížďkou zklamáni. Kousek výš proti proudu tu totiž odpočívá bizarní vrak lodi s nevšední historií, známé za svého života pod mnoha různými jmény. Před tím, než skončila v zapomnění času a dějin ve zdejších temných bahnitých vodách, vozilo štíhlé elegantní plavidlo turisty z celého světa v "nejúžasnějším městě Ameriky" New Yorku, bojovalo ve dvou světových válkách, sloužilo jako luxusní jachta zbohatlíků, hrálo v hudebním videu popové megahvězdy a ke svým výzkumům ji využíval jeden z největších myslitelů světa Thomas Edison. Uplynulo už více než století, co byla loď dlouhá 50,7 metrů spuštěna ve Wilmingtonu ve státě Delaware na vodu - jménem Celt ji pokřtili 12. dubna 1902. Postavili ji na zakázku jednoho železničního magnáta jako luxusní jachtu. Po změně majitele dostala další jméno Sachem. Když vypukla první světová válka, jedinou šancí Německa, jak porazit Británii, bylo přerušit válečné dodávky ze Severní Ameriky. Německé ponorky křižovaly Atlantik a snažily se potopit co nejvíce spojeneckých lodí a tak hospodářsky" vyhladovět" Británii. V roce 1917 vyhlásilo Německo politiku neomezené ponorkové války a jelikož počítalo s tím, že USA vstoupí do války co nevidět, snažily se jeho ponorky potopit všechny lodě podezřelé z toho, že zásobují Británii. Americké válečné námořnictvo (The NAVY) hledalo cesty, jak této hrozbě čelit a začalo si od soukromých vlastníků pronajímat malé rychlé lodě, schopné lépe manévrovat při ohrožení, které by doplnily americké konvoje a rovněž byly využívány k ochraně přístavů. V roce 1917 získalo námořnictvo i Sachem a přejmenovalo jej na USS Sachem (SP 192). Loď byla vybavena hlubinnými bombami schopnými zasáhnout ponorky a rychlopalnými kulomety na obranu proti torpédům. A jelikož američtí velitelé si byli vědomi, že ponorky představují velkou hrozbu nejen v právě probíhajícím konfliktu, ale i ve válkách budoucích, hledalo nové a kreativní způsoby, jak se jim bránit. Obrátilo se mimo jiné i na jednoho ze světově nejproslulejších vynálezců a byznysmenů své doby Thomase Edisona, jehož vynálezy měly obrovský dopad na technický rozvoj moderní společnosti. K tomu, aby mohl testovat své nápady, jak se bránit ponorkám a ničit je, potřeboval Edison loď. Tak mu námořnictvo dalo k dispozici USS Sachem. Na ní vynálezce prováděl své experimenty poblíž newyorského přístavu, než se s ní vypravil na Floridu a do Karibiku. Edisonovy námluvy s americkým válečným námořnictvem byly bouřlivé, v roce 1923 dokonce řekl reportérovi jednoho deníku, že mu vojáci zabili každý nápad, s kterým přišel. Konec války znamenal i konec financování Edisonových výzkumů. Ten se navrátil ke svému byznysu a vojáci vrátili Sachem svému majiteli.

V poválečných letech změnila loď několikrát majitele, až se nakonec v roce 1932 proměnila pod velením kapitána Jacoba "Jake" Martina z Brooklynu v rekreační rybářský člun. Někdejší luxusní záležitost přístupná pouze vyšší třídě byla nyní k dispozici takřka každému - kdo byl ochoten zapatit za lodní lístek 2 dolary. Někteří na lodi pořádali párty, druzí z její paluby chytali ryby, aby nakrmili své rodiny.

7. prosince 1941 zaútočilo japonské letectvo na Pearl Harbour, na druhý den vstoupily Spojené státy do války a brzy začaly čelit ještě větší ponorkové hrozbě, než v minulé válce. Námořnictvo opět potřebovalo malé rychlé čluny a Sachem vstoupil podruhé do služeb válečného námořnictva. Námořnictvo ale nyní mělo daleko mocnějšího pomocníka, než za dob Edisona - sonar. V červenci 1942 byla loď pokřtěna na USS Phenakite (PYc-25) a začala sloužit jako tréninkový a hlídkový člun na Key West a u Long Islandu v New Yorku, kde také zakončila svou válečnou službu, aby se pak vrátila ke svému majiteli i jménu.

Po válce se v New Yorku spojilo několik menších lodních turistických společností ve společnost Circle Line Sightseeing Cruises a Salem se stal pod svým novým jménem Sightseer vlajkovou lodí této flotily. Slavnou se stala loď pod svým už úplně posledním jménem Circle Line V, které je dnes ještě rozeznatelné v oprýskaných zbytcích barev. Jak se společnost Circle Line Sightseeing Cruises rozrůstala, Circle Line V nestačil novým nárokům a na jaře 1980 skončil v důchodu u mola v New Jersey. Společnost Circle Line Sightseeing Cruises existuje dodnes a provozuje devět člunů a několik autobusů. V New Jersey ji objevil v roce 1986 Robert Miller ze Cincinnati, když sháněl ke koupi starý parník. Za loď zaplatil 7500 dolarů a zabralo mu to jen deset dní oprav, než byla loď opět schopna vyplout na moře.

Jednoho dne, když se Miller procházel po palubě, přišuměla k oprýskanému boku lodi majestátní limuzína s agentem zpěvačky Madonny. Slovo dalo slovo a loď si zahrála epizodní roli v hudebním videoklipu Papa Don't Preach. 4. července 1986, když prezident Ronald Reagan symbolicky zapálil pochodeň na Soše svobody, kterážto událost se stala ikonickým mezníkem oslav Dne nezávislosti, Circle Line V byla opět při tom - na palubě hostila několik party bujaře slavících Den nezávislosti. Ale to už byla její labutí píseň.

Krátce nato zamířil Miller s malou posádkou na Circle Line V přes Velká jezera, dolů po Mississippi do řeky Ohio na poslední plavbu. V jejím malém přítoku odpočívá těžce zkoušené plavidlo dodnes. Místní tvrdí, že za bezměsíčných nocí se na palubě Circle Line V objevují stíny někdejších majitelů lodě a členů posádky. Ne dost na tom. Čas od času se nad lodí zablýskne a ozývají se hlučné rány. Jedni tvrdí, že se jedná o záblesky výstřelů z brokovnice, kterými majitel zahání zloděje kovů, někteří ale věří, že to se nepokojný duch velkého Edisona vrací a provozuje své nebezpečné experimenty, aby konečně splnil objednávku amerického válečného námořnictva. No nejeďte tam.
Zdroj: viralforest, QueenDisciveryCity