Úvod / Články / Odkrytá historie

Poklad, který je svědectvím o holocaustu

24. 07. 2019 Autor: Redakce DW 9 komentářů
Ve sklepě domu v bývalém židovském ghettu v maďarském Keszthely, ležícím necelých 200 kilometrů jihozápadně od Budapešti, našli v únoru současní majitelé stavení neuvěřitelný poklad: 2776 vzácných zlatých a stříbrných mincí a 24 zlatých šperků.
V dopise muzeu nálezci, kteří chtějí zůstat v anonymitě, a proto i odmítli zveřejnit přesnou polohu domu, popsali, jak vykopali díru ve sklepě pro odčerpání podzemní vody, když narazili na poklad. „Pomalu jsme vyprostili pět pečlivě uzavřených sklenic,“ píší v dopise. „Když jsme jednu z nich otevřeli, čekal nás úžasný pohled, stejně jako v pohádce: stovky mincí, skutečný poklad. Doufáme, že se jednoho dne vrátí ke svým zákonným majitelům.“ „Poklad byl pravděpodobně ukryt židovským majitelem, který byl v roce 1944 deportován do nacistického německého tábora smrti,“ uvedl Bálint Havasi, ředitel Muzea Balatoni v Keszthely, kde je nyní poklad vystaven.
Centrum maďarského města Keszthely, ležícího poblíž Balatonu.


„V květnu 1944 byli místní Židé nuceni přesídlit do ghetta, jehož součástí byl dům, ve kterém byly mince nalezeny,“ uvedl Gabor Rejto, hlava místní židovské komunity. „O dva měsíce později byli transportováni z Maďarska do Osvětimi,“ dodal. „Z ghetta bylo v roce 1944 deportováno do tábora smrti 829 Židů, vrátilo se jich jen 64. Dnes má naše komunita v Keszthely jen asi tucet členů.“ V nacistických koncentračních táborech zahynulo celkem 600 tisíc maďarských Židů a na milion Židů z celé Evropy.“
Selekce maďarských Židů v Osvětimi


Některé šperky nesou označení iniciálami PF - mohlo jít tedy o majetek rodiny místního židovského obchodníka Ference Polláka. Nikdo z rodiny však holocaust nepřežil. Muzeum plánuje sbírku digitalizovat a požádá archiváře a historiky, aby prozkoumali v matrikách rodokmen rodiny Polláků a pomohli při hledání potomků. Pokud se majitel pokladu či jeho dědici nepřihlásí, mince a šperky propadnou státu.
„Jde o sbírku nevyčíslitelné hodnoty, která může obohatit naše znalosti o holocaustu. Je jedinečná z hlediska rozmanitosti a množství, “ říká ředitel muzea Bálint Havasi.
Podle archeologa a numismatika Ference Redőho byla téměř polovina nalezených mincí vyražena v období římské říše v Pannonii, což byla římská provincie, která pokrývala současné západní Maďarsko. Ostatní jsou většinou starožitné mince z celého světa, včetně předrevoluční a porevoluční Francie, z německých území 19. století a z ruského carského i sovětského období. Mnoho z nich pochází i z Jižní Ameriky, Afriky, Asie a z Brity ovládané Indie. „Je smutné a tragické, že někdo sestavil takovou sbírku z celého světa, ale nemohl v ní pokračovat,“ řekl Redő.

Zdroj: www.timesofisrael.com, www.facebook.com/balatonimuzeum/, Varga György | MTI,

 Autor:

Komentáře