Úvod / Články / Odkrytá historie

Poklady objevené hledači vystaveny v Liverpoolu

04. 03. 2016 Autor: Kasander 2 komentáře
Dva unikátní poklady, které našli v nedávné době detektoráři v britském hrabství Cheshire, jsou poprvé představeny veřejnosti v Národním muzeu v Liverpoolu. Kromě nálezů samých je na celé události zajímavé a inspirující i to, s jakým způsobem se nimi nadále pracovalo.
Muzeum v Liverpoolu

„Malpaský poklad“ byl objeven při při společné akci hledačů 9. ledna 2014 poblíž města Malpas. Obsahuje 35 mincí – 28 z raně římské doby a sedm zlatých britských mincí z mladší doby železné – jde o statéry ražené mezi lety 20 – 50 n. l. Římské mince jsou stříbrné denáry, většinou z dob republiky. Nejstarší ražba je z roku 134 př. n.l. z dílny římského mincmistra Augurinuse. Nejmladší mince byly raženy za vlády Tibéria Césara (14-37 n. l.). Jsou to typické nominály, které se dostávaly do Británie při invazi Římanů na britské ostrovy. Archeologové se domnívají, že poklad byl ukryt někdy v 40. nebo 50. letech n. l., protože mince jsou ve velmi dobrém stavu a jsou jen málo opotřebeny, takže nemohly být v oběhu příliš dlouho.

„Poklad z Knutsfordu“ objevil hledač Alan Bates v květnu 2012. Na místo se pak vrátil spolu s archeology z Národního muzea v Liverpoolu a z Archeologické poradny v Cheshire – vyzvedli společně velký blok hlíny obsahující další mince a dopravili jej do muzea k prozkoumání v laboratoři. Poklad obsahoval celkem 101 stříbrných denárů, dva sestericie, tři částečně zlacené „trumpetové“ spony ze stříbra a dva stříbrné prsteny. Styl „trumpetových“ spon byl oblíbený v 2. století zejména v římském vojsku.

Na místě byly rovněž nalezeny úlomky keramických nádob.
Nejstarší mincí je denár vydaný Markem Antoniem v letech 32-31 př. n.l. , nejmladší je denár ražený za vlády Commoda v letech 190-191. Tento depot byl zřejmě ukryt někdy na konci druhého století.

Stříbrné prsteny jsou zdobeny gemami z karneolu (odrůda chalcedonu). Na jedné je vyryta okřídlená postava hledící doleva a se zvednutou paží, zřejmě jde o boha Merkura. Na druhém prstenu je již obraz nečitelný. Prsteny jsou velmi malé – o průměru 25 a 26 mm, mohlo jít tedy o dámské šperky. Kroužky s hlubotiskem byly ale v té době používány i jako pečetítka do vosku, takže je možné, že tyto prsteny nosili muži na svém malíčku.

Kurátorka liverpoolského muzea Liz Stewartová prohlásila: „Tyto dva poklady jsou fascinujícím dokladem o životním stylu, obchodu obyvatel North Wets ve starší době římské. “
Kurátorka Liz Stewartová spolu s nálezcem pokladu Alanem Batesem.

Na vykoupení pokladů a vytvoření putovní výstavy obdrželo Liverpoolské muzeum spolu s muzeem v Congletonu (město v hrabství Cheshire) grant od Heritage Lottery Fund ve výši přes 65 tisíc liber (zhruba 93 tisíc dolarů). Do muzea v Congletonu se expozice přesune z Liverpoolu v červenci.
Výstavu doprovodila konference přístupná veřejnosti, na které odborníci hovořili o historickém kontextu obou nálezů.
Zdroj: CongletonMail, LiverpoolEcho, HistoryBlog

 Autor: Kasander

Komentáře