Úvod / Články / Odkrytá historie

„Psí známky“ se vrátily po 70 letech domů

24. 09. 2014 Autor: Kasander 2 komentáře
Phil Nichols, příslušník 101. výsadkové divize, bojoval za II. světové války v Evropě. Po skončení války se vrátil v pořádku domů do Lansingu, hlavního města amerického státu Michigan, ale jeho identifikační známky zůstaly kdesi šest a půl tisíce kilometrů daleko na území Nizozemska a zdály se být navždy ztraceny.

Bratranci veterána Phila Herbu Nicholsovi se ale letos v červenci ozval jeho vnuk, že kamarád viděl jméno Phil Nichols na internetu: Jakýsi muž v Nizozemí prý našel známky kdesi na poli a již delší dobu se snaží vypátrat v zámoří jejich majitele či jeho příbuzné. Pátrání prý ale skončilo ve slepé uličce s tím, že nemohl najít žádné přeživší.

Herb Nichols říká, že Phil o svých válečných letech nikdy moc nemluvil, ale že jej jako o třináct let staršího muže vždy obdivoval a vzhlížel k němu. „Byli jsme si dost blízcí, myslím, že zažil dost špatných věcí a nechtěl se k nim vracet.“

Herb kontaktoval muže, který identifikační známky našel a počátkem září přišel balíček s pečlivě ošetřenými a zabalenými známkami spolu s dopisem nálezce jménem Piet van Schuppen, jeho fotografií a obrázkem s přesným označením, kde známky našel.
„Bylo vzrušující je držet po takové době v ruce,“ říká Herb Nichols a vyvolalo to mnohé vzpomínky. Nejtěžší na tom bylo ale vědomí, že Herb je už nemůže spatřit.“ Veterán 101. vzdušné výsadkové divize Phil Nichols zemřel v roce 2003 na rakovinu slinivky břišní.


Příběh návratu identifikačních známek Phila Nicholse není zas tak ojedinělý. Například před dvěma lety obdržela Renee Bompiani z amerického Youngwood v Pennsylvánii balíček, v kterém byly identifikační známky jejího otce. Poslal je četník Benoit Fief z francouzské Remeše, který je našel při rytí záhonu na zahradě.
Podle Fiefa byly známky nalezeny poblíž staré střelnice postavené pro trénink sportovců před pařížskou olympiádou v roce 1924. Remeš byla osvobozena v roce 1944 a budovy střelnice sloužily jako zdravotnické zařízení, prádelna a sklad pro US armádu. Smith je zde zřejmě ztratil při převlékání v šatnách během pobytu na ošetřovně.

Policista Benoit Fief, který má jako koníčka vojenskou historii, si dal za úkol vystopovat vojína Smitha a jeho rodinu a podařilo se mu to prostřednictvím Westmoreland County Veterans Office.

Renee Bompiani se po čase dokonce vypravila do Francie, aby spatřila místa, kde její otec, vojín Gerald Smith, bojoval za II. světové války. Šla i dále po jeho bojových stopách pomocí deníku, který si za války psal.

Smith sloužil v jednotkách podporujících invazi během „Dne D“ v Normandii a následné boje amerických jednotek ve Francii, Nizozemí a Belgii. Ve svém deníku popisuje cestu po moři do Anglie v roce 1943, úzkostný času ve vyloďovacím vozidle v druhé vlně útoku na pláže v Normandii, o svých trýznivých válečných zážitcích, obavách, strachu, střelbě a bombách řvoucích v noci. Ale taky o setkání s francouzskými civilisty či zásobování vojáků…

Vojín Smith se vrátil domů v roce 1946. Zemřel v roce 2004 a nikdy se nezmínil o ztracených známkách, doma uchovával náhradní. Jeho dcera Renee originály pečlivě opatruje i se zbytky francouzské hlíny dosud vlisované mezi písmeny. „Nosím je výjimečně jen tehdy, když jdu na lov,“ říká Renee. „Myslím na to, jak je stále blízký mému srdci. Vše co vím o lovu, mne naučil on. “
Kasander

Zdroj: warhistoryonline

 Autor: Kasander

Komentáře