Úvod / Články / Odkrytá historie

Rok 2015: Velké objevy v archeologii III. Homo naledi

17. 01. 2016 Autor: Kasander 3 komentáře
Přinášíme třetí pokračování výběru sedmi velkých objevů, které učinila světová archeologie v uplynulém roce. Výběr, který sestavil prestižní časopis National Geographic, zachycuje pestrou škálu událostí od nálezu pokladů z vraků potopených lodí po objev obřadního ceremoniálu pohřbu divoké kočky před dvěma tisíci lety.

Objev č. 3: Homo naledi: záhadná větev v „rodokmenu člověka“

Uplynulý rok „dostali“ velký dárek nejen paleoantropologové ale všichni, kdo se zajímají o dávnou historii člověka. Vědci popsali nový, zaniklý druh hominida, příslušníka rodu Homo (člověk) a nazvali jej Homo naledi - „člověk hvězdnatý“ (naledi znamená v domorodém jazyce sotho „hvězda“).
Kostry více než 15 osob byly objeveny amatérskými jeskyňáři v jeskynním systému Rising Star v Jižní Africe, který je součástí „kolébky lidstva“ zapsaného do světového dědictví UNESCO, již v roce 2013. Ale až loni mohl Lee Berger, paleoantropolog University of Witwatersrand v Johannesburgu oficiálně oznámit: „Díváme na nový druh rodu Homo. “
Přibližná podoba Homo naledi, jak ji zveřejnil časopis National Geographic.


Z koster vědci zrekonstruovali jeho přibližný vzhled: Homo naledi se vyznačoval pokročile vyvinutým tvarem lebky s mozkovou komorou o objemu cca 450 až 550 cm³ (podobnou, jako mají gorily) a relativně drobnými zuby. Na výšku měřil okolo 150 cm, dolní končetiny byly relativně dlouhé s dlouhými chodidly, pánev a ramena měly primitivní, „opičí“ stavbu. Prsty či stehenní klouby připomínají zase spíše australopitéka. Naopak zápěstí, nohy a chodidla jsou velmi podobné těm u neandrtálce nebo současného člověka.

Co zatím vědci přesně neurčili, je stáří koster – mohlo by se jednat o řádově miliony let, a tedy o pozdrav z dávných dob primitivních hominidů, o kterých toho stále víme jen velmi málo. Pokud by kosti pocházely z doby mnohem nedávnější a ukázalo by se, že Homo naledi přežil do éry Homo sapiens, byl by dokladem toho, že jsme relativně nedávno žili na Zemi s jinými příslušníky stejného rodu. Pak se samozřejmě naskýtá otázka, zda jsme se s nimi potkali a zda si dokonce v sobě do dneška neneseme něco i z těchto našich již vyhynulých příbuzných.

Objevení Homo naledi, který je tak trochu „směsí“ moderního člověka a jeho starších předpokládaných předků, posunulo hledání kořenů lidského rodu dále – nicméně více otázek vyvolalo než zodpovědělo. Homo naledi v mnoha ohledech totiž nedává smysl: Proč měl hominid s tak malým mozkem tak velké tělo? Jak vysvětlit souběh výrazných rysů lidoopa - primitivnějších než třeba u nejslavnějšího australopitéka Lucy, s mnohem modernějšími prvky? Jak tyto ostatky skončily tak hluboko v temném, složitém jeskynního systému, což rozhodně nebylo vhodné místo pro běžný život? Byly tam záměrně uloženy rituální způsobem – který byl až dosud přisuzován pouze moderním lidem a neandrtálcům?

Kostry z Rising Star tak otevřely intenzivní diskuzi o tom, jak přesně „člověk hvězdnatý“ zapadá do našeho evolučního rodokmenu. Každopádně už teď je dokladem toho, že evoluce od primitivních tvorů k vyspělým lidem rozhodně nebyla přímočarým a jednoduchým příběhem.
Zdroj: National Geographic, JohannesburgStar, Technet.cz

 Autor: Kasander

Komentáře