Úvod / Články / Odkrytá historie

Rok 2015: Velké objevy v archeologii IV.

28. 01. 2016 Autor: Kasander 2 komentáře
Přinášíme čtvrté pokračování výběru sedmi velkých objevů, které učinila světová archeologie v uplynulém roce. Výběr, který sestavil prestižní časopis National Geographic, zachycuje pestrou škálu událostí od nálezu pokladů z vraků potopených lodí po rekonstrukci obřadního ceremoniálu pohřbu rysa před dvěma tisíci lety.

Objev č. 4: 3500 let starý, neporušený hrob bohatého bojovníka odkrytý v Řecku.

„Od Schliemannových dob nebyl v Řecku nalezen tak zachovalý a tak bohatě vybavený hrob,“ prohlásil archeolog z univerzity v britském Sheffieldu John Bennet. (Heinrich Schliemann nalezl koncem 19. století legendární město Trója a později i Mykény. ) Nález hrobu považují archeologové nejen za nevýznamnější objev v Řecku v uplynulém roce, ale za poslední desetiletí. Řecký ministr kultury nález označil za nejvýznamnější objev posledních 65 let. Tři a půl tisíce let stará hrobka může být důležitým vodítkem při zkoumání kořenů řecké civilizace a blíže poznat, jak se šířila civilizace z Blízkého východu na Krétu a do Řecka.
Hrob obsahuje mimořádně zachovalou kostru mladého muže ve věku zhruba třiceti let, kolem které bylo uloženo na 1400 artefaktů, včetně zlatých prstenů, stříbrných pohárů a třeba detailně umělecky propracovaného meče s rukojetí vykládanou zlatem a slonovinou. Překvapením bylo půl tuctu hřebenů z jemné slonoviny, bronzové zrcadlo a na tisíc korálků z ametystu, jaspisu a karneolu (polodrahokamová odrůda chalcedonu), některé spojené do náramku. Mezi mužovými holeněmi ležela destička ze slonoviny s řezbou bájného tvora gryfa.

Hrob se nalézá na jihozápadním konci Pelopolenéského poloostrova na slavné archeologické lokalitě Pyl - o tomto místě se zmiňuje i Homér v eposu Odyssea jako o místě, na kterém stál palác legendárního spartského krále Nestora. Archeologické vykopávky před a po II. světové válce odhalily zbytky rozlehlého mykénského paláce, datovaného do doby kolem roku 1300 př. n. l. (Nestorův palác v Pylu je vedle Mykén a Tíryntu nejlépe dochovaným centrem mykénské kultury.)

Ale jen velmi málo je známo o dřívějším období (kolem roku 1500 př. n. l.), kdy se utvářela mykénská společnost. („Mykénská kultura“ byla civilizace doby bronzové, která existovala na pevninském Řecku přibližně mezi lety 1600-1000 př. n. l.) Archeologové již dlouho diskutují o vlivu mínojské civilizace, která začala vzkvétat na Krétě asi 2500 př. n. l., na rozvoj mykénské civilizace (vedou je k tomu např. nálezy figurek bohyní či symbolů rohů býka na místech s dřívějším mykénským osídlením, jak byl Pyl). Mnozí vědci věří, že se Mykéňané kolem roku 1450 př. n. l. snažili Krétu podrobit.

Výzkumem Pylu se zabýval pětiletý projekt univerzity v Cincinnati, kolem kterého se shromáždilo 35 vědců z 10 zemí. „Najít nevyloupenou hrobku bohatého Mykéňana je mimořádně vzácné,“ říká Cynthia Shelmerdine, profesorka Texaské university v Austinu. „Tato nám navíc odhalila věci, které bychom v ní neočekávali - pozoruhodné množství většinou importovaných předmětů stejně jako mnoho předmětů typických pro ženskou výbavu. Navíc je zvláštní, že uchovává pouze jednu osobu – hrobky mykénských elit obvykle obsahují více koster.“

Archeologové odhadují, že tři čtvrtiny artefaktů z hrobky bojovníka pocházejí spíše než z místních zdrojů z Kréty, vzdálené dva dny plavby na jih. Jantarové korálky pocházejí z Pobaltí, ametyst ze Středního východu, karneol by mohl mít původ v Egyptě – to vše mohli na Krétu přivézt mínojští obchodníci. „Množství mínojských artefaktů či předmětů zhotovených v mínojském stylu by mělo pomoci výrazně prohloubit znalosti a vztahu mykénské a mínojské kultury,“ věří Cynthia Shelmerdine.

Přítomnost korálků, hřebenů a zrcadla v hrobě válečníka představuje tak trochu rébus. „Množství drahých šperků zpochybňuje běžně uznávaný názor, že takové šperky byly pohřbívány pouze s ženami. Je ale známo, že bojovníci Sparty si před bitvou rituálně česali vlasy, šperky také mohou být obětinou pro nějakou bohyni při bojovníkově cestě do podsvětí.

Zbývá otázka, kdo byl oním bojovníkem. Neobvyklá povaha hrobu na Pylosu by moha znamenat, že spíš než o rodilého Mykéňana šlo o mínojského bojovníka nebo náčelníka. Mohl bojovat na Krétě a přivézt si domů šperky a další předměty jako válečnou kořist. Jeho totožnost pomůže určit analýza kostí, dobře zachovalé zuby by mohly odhalit genetickou minulost, zatímco vyšetření pánevní kosti může leccos prozradit o jeho jídelníčku. Kosterní analýza může také pomoci stanovit příčinu smrti válečníka pochovaného před 3500 lety.
Zdroj: National Geographic

 Autor: Kasander

Komentáře