Úvod / Články

Tak to bylo o chlup...

08. 04. 2010 Autor: Mikisek 7401× 27
V rámci našich výletů, kdy se snažíme zjistit (nebo opatřit si) něco nového z historie druhé světové války se nám podařil docela pěknej úlovek. Poznali jsme pana Petráně z Příbrami a vyslechli jeho příběh.

Otec pana Petráně bydlel za války v Rožmitále pod Třemšínem. Byl to ani ne dvacetiletý mladík a jako většina místních obyvatel byl silně protiněmecky orientovaný. Jako každý tady i on čekal na konec války, aby si to s okupanty mohl vyřídit. Válka se zde sice neprojevovala nijak výrazně, ale celé městečko se bálo jednoho místního němce a zároveň spolupracovníka klatovského Gestapa, jehož jméno bohužel již dnes není známé.

Tenhle gestapák se svou prací nijak netajil, naopak byl velmi agilní a nacionálsocialisticky angažovaný. Do podvědomí obyvatel se dostal když se účastnil útoku na místní hájenku hajného Köenigsmarka, kdy se gestapo dozvědělo o jeho spolupráci s partyzány. Köenigsmark se i se synem v hájovně zabarikádoval, palbu opětovali a nedali se lacino. V následné přestřelce byl jeho syn těžce raněn, údajně ho pak hajný sám zastřelil aby se mladík nedostal gestapu do rukou živý a pak zbraň obrátil i proti sobě. Oba mrtvé převáželo gestapo na žebřiňáku přes město a tenhle náš gestapák se tím nezapomněl všude chlubit.

Dalším případem kdy se vryl do podvědomí obyvatelům bylo zatčení a deportace p. Lízla. Když gestapácké auto stálo u železničního přejezdu u Hučič, vytrhl se Lízl, udeřil vedle sedícího gestapáka do obličeje, vyskočil z auta a vrhl se pod vlak. Sebevražda se mu zdála lepším východiskem než mučení gestapa.

Naposledy tento gestapák figuroval na přelomu března a dubna 1945. Místní rodina vedle na vsi schovával pár měsíců sovětského partyzána (možná uprchlého zajatce). Právě někdy během přelomu března a dubna se tento přestal bát a občas přejížděl na kole do vedlejší vesnice na porady štábu partyzánského oddílu. Toto se mu ale stalo osudné a jednoho dne byl v polích zadržen. Gestapo ho rychle rozmluvilo a tak Rus brzy přiznal u koho byl ukryt. Gestapo tenkrát odvezlo celou rodinu včetně patnáctileté dcery na Pankrác a všichni byli popraveni.

Pak přišel květen a povstání. Všude se začali tvořil oddíly revolučních gard a začali odzbrojovat nebo zatýkat němce. Pátého května na náměstí držel samozvanou hlídku i otec Josefa Petráně s kamarádem. Byl dokonce i ozbrojen! Ještě před válkou si pořídil maličkatý belgický pětiranný revolver Lincoln mod. 3 ráže 6,35. Jednalo spíše hračku než o zbraň, ale Petráňovi dodával pocit důležitosti. Měl do něj i pět skutečných nábojů! Revolvírek byl tedy nabit a Petráň byl připraven zatýkat němce.

Odpoledne na náměstí přišla nějaká žena a vyprávěla, že viděla směrem na Věšín jet toho "našeho" gestapáka na kole. Kluci samozřejmě nelenili, rychle zrekvírovali sousedojc motokolo a ozbrojeni touhle pidi pistolkou jeli zatýkat gestapáka. Dohnali ho před Věšínem, předjeli a Petráň mu skočil před kolo. Nevíme co si gestapák myslel, když na něj mířil českýý holobrádek malilinkatou stříbrnou pistolkou, ale prý zvolna zvedl ruce a vzdal se. Kluci ho prohledali, v podpažním pouzdře našli pistoli parabellum, v náprsní kapse pistoli Walther, v kapsách pláště dva ruční granáty a v batohu několik set nábojů! Odzbrojili ho a hrdě přivedli zpět do Rožmitálu. Byli tenkrát samozřejmě za velké hrdiny dokud ale nepřišli rodiče - ti měli zřejmě na zatýkání gestapáků jiné názory.

Povstání úspěšně proběhlo, vše za začalo uklidňovat a o pár dní později šel Petráň i s kamarády do lesa zastřílet si z ukořistěných zbraní. Petráň si chtěl poprvé vyzkoušet svou slavnou pistolku. Vytáhl ji z kapsy, všichni kamarádi si ji samozřejmě prohlédli - vždyť ona "dostala" toho gestapáka! Petráň odnesl starou plechovku na pařez, pečlivě zamířil a zmáčkl kohoutek. Nic se nestalo. Mačkal dál a stále nic - všech pět starých nábojů bylo vadných a nebo nefungoval revolver. Pod Pepíkem Petráněm se podlomila kolena a on si uvědomil, že zajistil člena strašlivého gestapa nefunkční pistolkou. Tak to bylo o chlup..., řekl si asi tenkrát.

Na základě vyprávění Josefa Petráně sepsal Miki

Doplněno na základě čerpání ze stránek:

SPOLEK PRO VOJENSKÁ PIETNÍ MÍSTA

Hájovna Na Dědku se za války stala partyzánskou základnou pro odbojovou skupinu působící v lesích jižní části Brd.
Činnost odbojové skupiny spočívala, kromě opatrování zbraní, v ukrývání uprchlých zajatců Sovětské armády a občanů, kterým hrozilo zatčení. V letech 1943-44 jich bylo tolik, že pro ně bylo vybudováno v třemšínských lesích kolem patnácti úkrytů. Jenom v okolí této hájovny, Podél Závišinského potoka (800 až 1200 m jižním směrem) byly takové úkryty čtyři. Jejich vybudování řídil hajný y této hájovny František Königsmark. Budování úkrytu, zajišťování materiálu a potravin pro tak velký počet lidí vyžadovalo za války mimořádnou odvahu a znamenalo nasazení života.
V říjnu 1944 byl náhodně objeven jeden z úkrytů u Radošic. Po následném zatýkání a výsleších se němci dozvěděli o častých schůzkách odbojové skupiny na hájovně Na Dědku. Před svítáním, dne 26.10.1944, byla hájenka obklíčena speciálním oddílem němců vycvičených pro boj s partyzány. V té době byli v hájovně hajný František Königsmark, jeho manželka a devatenáctiletý syn František. Když otec zjistil, že není z obklíčení úniku, sám sebe těžce zranil a na následky těžkého zranění zemřel v příbramské nemocnici. Manželka byla odvlečena do koncentračního tábora.
Partyzáni stačili úkryty včas opustit a několika nočními pochody odešli k velkým partyzánským oddílům operujícím na Českomoravské vysočině.
Velitel odbojové skupiny Ing. František Lízl, vedoucí pracovník rožmitálského velkostatku, unikl s dalšími členy skupiny do ilegality. Pomocí agentů gestapa - provokatérů byli však 18. ledna 1945 pozatýkáni. Františku Lízlovi se při převozu k výslechu z Rožmitálu do Klatov podařilo utéct z auta, které zapadlo ve sněhu u železničního přejezdu v Hudčicích a skočit pod přijíždějící vlak. Dnes najdeme na tomto místě pomník.




Slavný revolver Lincoln mod. 3 ráže 6,35



Dnes prý již funguje



Zdědil ho Petráň syn a brzy ho převezme i vnuk



Je tak maličký, že ho schováte v dlani



A zde se to stalo



Klatovské gestapo



A proto se ho tenkrát báli...

 Autor: Mikisek

Komentáře

tomfzr

08. 04. 2010, 11:02

parádní článek

M57

08. 04. 2010, 11:09

miso

08. 04. 2010, 11:38

zaujimave citanie...vdaka

dannys211

08. 04. 2010, 11:41

kozloid

08. 04. 2010, 11:49

Němce

Hafík

08. 04. 2010, 12:19

Super počteníčko

Giftmacher

08. 04. 2010, 12:31

Zajímavej příběh

Dejvi

08. 04. 2010, 12:42

Krásný příběh,díky

pliza27

08. 04. 2010, 12:46

Moc pěkný příběh.

Tayla

08. 04. 2010, 12:57

DFC

08. 04. 2010, 13:36

Jo jo bylo o tom i Neznámí hrdinové.
Mě zajímá příběh hájovny nad Jeleními Palouky (snad Bílá vody, teď nevzpomenu) Byla vypálega Gestapem, za spolupráci hajného s partyzány, ale nic bližšího nevím. Chodím kolem na houby nebo jezdím na kole a z dobu zbyl snad jen jeden schod ze zápraží.

DFC

08. 04. 2010, 13:38

Omlouvám se za ty idiotské chyby...

spion

08. 04. 2010, 15:46

"Jako každý tady i on čekal na konec války, aby si to s okupanty mohl vyřídit." Nevíš s kterými okupanty si to chtěl vyřídit, případně co mu kdo provedl a hlavně co jim chtěl udělat? Nebo jeho cílem bylo jen zatčení tohohle kolaboranta?

mig280

08. 04. 2010, 19:08

fakt dobrej příběh kdyby ten gestapak na ne zautocil taq by asi bylo po nich

keliška

08. 04. 2010, 22:19

Ten pomníček znám , jezdím kolem do Blatné a Horažďovic. Nachází se u brány lomu. Příběh

zero

08. 04. 2010, 22:23

spion -"Jako každý tady i on čekal na konec války, aby si to s okupanty mohl vyřídit." Nevíš s kterými okupanty si to chtěl vyřídit, případně co mu kdo provedl a hlavně co jim chtěl udělat? Nebo jeho cílem bylo jen zatčení tohohle kolaboranta?


S žádnými okupanty- němci tu byli jen na rekreaci a ke všem se chovali mile, pomáhali při žních atd. To je ale blbej dotaz co Spione?

KOUDY100

09. 04. 2010, 00:19

Dobré čtení...Měli kurva štěstí..

aurumann

09. 04. 2010, 08:59

Super článek

marvix

09. 04. 2010, 09:27

Super. Tyhle lidský příběhy mě vždycky fascinujou. Obzvlášť když jsou z míst, kde to znám. Jen ta fotka z místa mi nějak nesedí. Řek by sem, že mezi Rožmitálem a Věšínem se žádnej takovej úsek nevyskytuje.

Jinak k lepšímu můžu přidat pár dalších skazků. Když rožmitálští číhali odhodlaně za zdí hřbitova ve Starém Rožmitále na blížící se němce, v okamžiku, kdy se kolona přiblížila se jeden z nich přímo na místě po.... Pokud si dobře pamatuji, tak podle vyprávění tehdy kolona němců projela kolem hřbitova naštěstí bez povšimnutí dál. Odhodlání občanů bylo velké ale "V přesile je síla" :-)

Druhý příběh vypráví o tom jak rožmitálští manipulovali na náměstí s ukořistěnou pancéřovou pěstí a podařilo se jim ustřelit kus radnice

Ale o takových příbezích se nemluví. Zůstaly jen ty hrdinské. Takže jen víc takových lidských článků. Které přiblíží události těch dní a odhodlanost našich lidí.

Opičák1

09. 04. 2010, 09:57

Nemam slov, paradni članek

rott

09. 04. 2010, 14:48

v podpažním pouzdře našli pistoli parabellum, v náprsní kapse pistoli Walther, v kapsách pláště dva ruční granáty a v batohu několik set nábojů!

-tohle bych řek že je trochu přehnané...

Mikisek

09. 04. 2010, 16:00

Miki to Rott: Myslím, že ne, s panem Petráněm jsem mluvil osobně a neshledal jsem jediný důvod mu nevěřit. Vše co mi říkal a šlo ověřit jsem si ověřil a vždy se zakládalo na pravdě.

marvix

09. 04. 2010, 23:19

Mikisek vs. Rott: Nic proti panu Petráňovi ale třeba tady se všeobecně tvrdí, že hajný Köenigsmark zemřel až v nemocnici, kde ho nechali zemřít čeští lékaři, protože věděli, že by ho ze strany gestapa čekalo jen mučení a jistá smrt. (Ale nepopírám, že možná je to jen vybájená verze, která je značně vlastenecká)

Konec konců i v článku se v jedné části (chápu to tak ,že je to část kterou vyprávěl pan Petráň) píše: "Oba mrtvé převáželo gestapo na žebřiňáku přes město" a o kus dál z jiného zdroje čteme ".. a na následky těžkého zranění zemřel v příbramské nemocnici"(myšleno hajný Köenigsmark)

Takže s tou pravdou je to někdy vrtkavé.

Nicméně doufám ,že tohle moje "rýpnutí" nebude bráno nijak zle. Jen víc takových článků a diskuzí, které nás nutí nad těmito událosmi přemýšlet.

jawako

10. 04. 2010, 13:57

Ďakujem za super článok a čítanie. www.jawako.estranky.sk

jihlo

12. 04. 2010, 23:19

Super, jen mezi Rožmitálem a Věšínem žádný úsek jako na fotce není.

MartasZLA

15. 04. 2010, 22:25

Super článek a přeju aby se tahle legendární pistolka ze světa jen tak nevytratila! nejlepší by ji bylo dát do nějakého městského muzea jestli je...

Kenya

14. 09. 2010, 11:37

Zdar, u Rořmitálu máme chalupu, tak kdybys chtěl někdy vyrazit společně, dej vědět. Nějaký místní zkazky taky znám...