Tři články o exhumacích ostatků německých vojáků organizací VDK.

Uplynulo téměř šedesát let od ukončení nejhroznější války v historii lidstva a minulost nás opět dostihla. Přiznám se, že do návštěvy představitelů Lidového spolku péče o německé válečné hroby jsem neměl přesnou představu o tom, že na našem IV. slánském hřbitově jsou pohřbeny ostatky německých vojáků údajně zastřelených v květnových dnech 1945. Většinou se jednalo o raněné vojáky a důstojníky, kteří byli léčeni ve vojenském lazaretu umístěném v budově dnešního gymnázia. Když jsem byl požádán o souhlas s exhumací ostatků, neváhal jsem ani vteřinu. Přestože se jedná o pozůstatky vojáků agresora, který přinesl do naší země mnoho utrpení, byli to především lidé. A ti by měli být pohřbeni ve své rodné zemi a najít tak konečně klidu. Dosud bylo vyzvednuto 32 koster z téměř dvou set pohřbených. Z nich bylo zatím jednoznačně identifikováno čtrnáct ostatků. V další exhumaci se prozatím nebude pokračovat. Pozůstatky ostatních v hromadném pohřebišti se totiž nacházejí pod "novými" hroby slánských občanů a z etického hlediska je nepřijatelné při vykopávání riskovat poničení stávajících hrobů. Mnoho německých vojáků je pohřbeno pod nyní vzrostlými stromy nebo těsně u obvodové zdi hřbitova či dokonce přímo pod ní. V některých případech hromadné pohřebiště zasahuje dokonce až za obvod hřbitova. Pokud by se někdy měla zeď bourat, nebo kácet stromy, v exhumaci se bude pokračovat. Velmi zajímavé, a pro generace, které nezažily hrůzy války, těžko představitelné je, že téměř u všech vyzvednutých koster německých vojáků se našly neporušené identifikační známky, které se nosily na krku, v oblasti břišní krajiny. Což by naznačovalo, že ranění vojáci své známky před vlastní smrtí spolkli. Ať už dobrovolně, nebo pod nátlakem.





Mladá Boleslav - Na Novém hřbitově pracovníci firmy Pargent po čtvrt roce již zakončili exhumaci hrobů německých vojáků. "Proti očekávání jsme zde našli více ostatků. Předpokládali jsme, že jich zde najdeme maximálně 400, nakonec to bylo 443 zemřelých, " uvedl vedoucí prací Jaroslav Wagner. Pracovníci Pargentu zjistili, že v jednotlivých hrobech bylo pohřbeno 150 lidí. V šachtách (hromadných hrobech) byli pohřbeni ostatní. "U zemřelých v jednotlivých hrobech se nám podařilo zjistit totožnost v 90 procentech případů, ze všech pohřbených známe zatím totožnost pouze u jedné třetiny, " podotkl Wagner. Podle vedoucího prací při zjišťování totožnosti pomohly české i německé zápisy o pohřbívání. "Byly to jednak zápisy místní mladoboleslavské hřbitovní správy, jednak záznamy německého Wehrmachtu, které měl k dispozici spolek VDK z Kasellu, který se stará o vojenské hřbitovy v celé Evropě, " řekl Wagner. Po zjištění totožnosti byli vždy vyrozuměni pozůstalí, pokud ještě žijí. "Možnosti přijet do Mladé Boleslavi využil pouze jeden z nich. Bratr jednoho zemřelého přijel z Německa, aby viděl hrob svého bratra, " upozornil Wagner. Po dokončení prací byl prozkoumávaný prostor zahrnut hlínou a zarovnán. Pracovníci Pargentu společně sepsali a podepsali s vedoucí mladoboleslavské hřbitovní správy Jitkou Šimáčkovou protokol o dokončení exhumačních prací a předali ji zpět místo, na kterém pracovali. "Prostor jsme zatím zarovnali, příští rok se na něm zaseje tráva. Budťo to uděláme my nebo na to objednáme firmu. Veškeré práce spojené s exhumací jsou hrazeny z prostředků spolku VDK z Kasselu, " ujistil Wagner. Pozůstatky obětí byly převezeny do Prahy, kde jsou dále prozkoumávány zejména kvůli zjišťování totožnosti. "Plánuje se, že budou nakonec pohřbeny v Praze na německém vojenském hřbitově. Místo zatím není určeno, "podotkl Wagner. Jako jediný exhumátor Pargentu působil v Mladé Boleslavi Roman Kejzlar z Ústí nad Labem. "Dělalo se mi tu dobře. Našel jsem zde hodně vojenských známek, podle kterých lze dále určit totožnost. Přímo před pozůstalým, který přijel z Německa, jsem zde exhumoval ostatky jednoho německého vojáka, " řekl Kejzlar. Pro Pargent zde v Mladé Boleslavi pracoval také Vladimír Pavlas - Jirásek z Huntířova u Dvora Králové. "S minihrabátkem dělám pro Pargent už dva roky, " řekl muž, který vyhrabával a zahrabával hroby a urovnával terén. Zájem Pargentu o Mladou Boleslav, případně její okolí ještě zdaleka nekončí. "Víme o tom, že někde u Chudoples se pohřbívali Němci, potřebovali bychom však další svědky. Mluvili jsme o tom například s mladoboleslavským občanem Karlem Kopalem, ale místo se nám zatím nepodařilo zjistit, " dodal zástupce Pargentu Jaroslav Wagner.





Na konci druhé světové války bylo na hřbitově v Kostelci na Hané pohřbeno deset německých vojáků. Jen málokdo ale tušil, že tady našli místo svého posledního odpočinku.



KOSTELEC NA HANÉ - Před dvěma lety přijeli do Kostelce na Hané příbuzní padlého německého vojáka Fritze Stüberta a hledali jeho hrob. Od místních lidí se nakonec dověděli, že nějací vojáci by snad mohli ležet v rohu kosteleckého hřbitova. Minulý týden přijeli do Kostelce pracovníci Lidového spolku péče o německé válečné hroby (VDK) a během dvou dnů odkryli celkem deset hrobů. V osmi byli pohřbeni vojáci Wehrmachtu a ve dvou leželi zatřelení vlasovci.

"Měli jsme záznamy, že tu jsou pohřbeni nejméně dva vojáci, ale počítali jsme až s pěti padlými. Překvapil nás hlavně nález vlasovců, ale i skutečný počet mrtvých, " řekl Jaroslav Wagner, vedoucí exhumační skupiny. Zatím lze předběžně zjistit totožnost pěti vojáků, u kterých byly nalezeny identifikační známky. Všechny ostatky budou převezeny na hřbitov německých vojáků v Brně. Podle Ženevských dohod jsou vojáci pohřbeni v zemích, kde padli. Příbuzní si ale mohou vyžádat jejich ostatky a pohřbít je podle vlastního přání. "Stává se to, ale jsou to zcela ojedinělé případy, " tvrdí Wagner.

Nález hrobů německých vojáků z druhé světové války překvapil i samotné občany města. V kostelecké kronice ani v pohřebních knihách není o události jediný zápis. Podle vzpomínek pamětníků, kteří se o pohřbu kdysi přece jen něco doslechli, mohli být vojáci uloženi na hřbitov v noci 1. května 1945. Zřejmě jde o mrtvé z polního obvaziště, které zřídila ustupující německá armáda v kostelecké sokolovně. Pokud je pohřbil německý polní kněz, mohla zůstat celá událost zcela utajena.

VDK je humanitární organizace, která vyhledává hroby německých válečných mrtvých v cizině a provádí jejich péči a údržbu. Pracuje v Evropě a v Severní Africe. V současné době pečuje asi o 640 válečných pohřebišť ve 42 státech. Po roce 1990 začala působit také ve střední a východní Evropě, kde v průběhu druhé světové války padly asi tři miliony německých vojáků.