Úvod / Články

Trochu nevydařený mrcas

19. 07. 2006 Autor: candies 5630× 14
Konečně mi sundali z nohy sádru a už jsem se nemohl dočkat, až vyrazím na „poklady“.
Mám dva koníčky, rybaření a mrcas. S kamarádem, který také rybaří, jsme se domluvili na společné akci. On si vzal pruty a já detík. Vybrali jsme rybník, kolem kterého podle mapy z roku 1830 vedla cesta spojující dvě vesnice. Večer jsem si připravil věci, nařídil budík a šel jsem spát. V posteli jsem se převaloval a přemýšlel, co na té cestě kdo ztratil a co tam druhý den najdu.
Den začal tím že jsem zaspal. Kámoš mě vzbudil ve 03:00, já popadl batoh, detík a šel jsem. Po ujetí asi 5.kilometrů, nás zastavili policajti. Já jsem si v tom ranním fofru zapomněl zapnout pás. Naštěstí byl policajt v pohodě a tak jsem si jenom vyslechl pár pouček o bezpečnosti silničního provozu. Po chvíli nás pustil a mi pokračovali v cestě. Kdybych jen tušil, co mě ten den ještě potká, tak bych se vrátil pěšky domů a zalezl zpátky do postele.
K rybníku jsme dojeli ve 04:00, venku tma jako v pytli a já marně hledal opasek, na který jsem si večer přidělal polní lopatku a čelovku. Mrcas po tmě, mě zrovna nelákal a tak jsem do rozednění seděl u kámoše a čučel na jeho osvětlené policajty. Kámoš mi půjčil malou zahradní lopatičku, kterou vozí sebou na kopání žížal a jen co se rozednilo, už jsem pelášil hustým lesem k vytipované staré cestě, která vedla středem velké louky. Po příchodu na místo už svítilo slunce a vypadalo to na vydařený den.
Připravil jsem detektor, zapojil sluchátka a začal pročesávat okolí. Po chvíli se ozval první zajímavý signál. Vzal jsem lopatku a už jsem dloubal do vyprahlé a tvrdé země. S tímto nástrojem jsem si připadal jako Přemek Podlaha na své zahrádce. Asi po 10. dlouhých minutách, se konečně objevila olověná kule. Nic moc ale alespoň něco. Potom jsem našel několik řetězů (ty tam podle počtu kusů na malém kousku cesty asi vyhazovali lidé ze širokého okolí) a pár komunistických drobáků. Slunce už začalo pěkně připalovat a objevili se komáři a jiná okřídlená havěť. Pro tento případ mám v batohu repelent a tak jsem sundal sluchátka, odložil detektor, batoh a začal na sebe stříkat, tu nevábně vonící látku. U toho jsem pokukoval po okolí a tipoval to nejlepší místo pro hledání. A to byla chyba. Nevím jak působí repelent na komáry, ale na lidské oči působí až přehnaně agresivně. Do obou očí jsem si stříknul docela slušnou dávku. Pánové to nikomu z Vás nepřeju. Oči pálili jako čert a já jsem stál uprostřed louky, pěkný kousek od kámoše a rybníku kde bych si mohl oči vypláchnout.
V batohu jsem měl Matonku a tak jsem šmátral kolem sebe a hledal batoh .Za chvíli už jsem si lil, naštěstí neslazenou minerálku do ksichtu. Najednou se z pod mé nohy ozvalo křupnutí a já tušil, že je zle. Jen co jsem z očí dostal ten sajrajt a začal znovu rozeznávat okolí, vrhnul jsem se na detektor a začal kontrolovat jeho stav. Detektor vydržel, ale sluchátka už takové štěstí neměla. Prohlížel jsem, co z nich zbylo a u toho jsem si všimnul, jak ke mně přes louku běží myslivec. Byl docela vykulenej ale když jsem mu řekl, co se mi stalo, náramně se bavil.
On mě už od rána pozoroval z posedu, a když viděl jak se tam podle jeho slov motám jak Bulhar v kukuřici, došlo mu, že asi něco není v pořádku a šel se kouknout, jestli nepotřebuji pomoct. Tak jsem mu poděkoval, nabídl cigáro a chvíli jsme pokecali. On okukoval detektor, já jeho pušku a za chvíli jsme se rozloučili. Poradil mi, ať v takovém pařáku nelezu na louku, ale jdu hledat do lesa. Vysvětlil mi, jak se dostanu na starou cestu v lese, a tak jsem šel. Cestu jsem našel, ale nálada byla na bodu mrazu. Rozhodl jsem se, že pro dnešek už toho bylo dost.
Složil jsem detektor do batohu a šel pomalu k rybníku.
Už z dálky jsem vyděl kámoše, jak sedí jenom ve slipech a maskáče má rozvěšený na křoví kolem. Jemu podjeli při nahazování po mokré trávě nohy a spadl do vody. Vyválel se u břehu v blátě a smrděl, jako když bouchne cigánská maringotka. Když jsme si řekli, co se nám stalo, pořádně jsme se zasmáli. Vedle sedící rybáři na nás koukali jak na cvoky a tak to zabalil i kámoš a jeli jsme domů.
Jen co si kopím nová sluchátka, tentokrát bezdrátová, abych je nemusel sundávat z hlavy a kamarád si vypere smradlavé maskáče, vyrážíme opět na věc. Přece nás neodradí od našich koníčků, pár takových drobností co se nám přihodili dnes.
Mrcasu zdar.

Bačus

 Autor: candies

Komentáře

zmroote

19. 07. 2006, 09:57

To je fakt den za vsechny penize... ale to uz se tak nekdy prinatrefi. Myslim, ze to zna kazdej :-))))

MIRI

19. 07. 2006, 11:32

Veru veru, mali ste zlý deň. Ale som sa aspoň pobavil. /Nič v zlom/

umax

19. 07. 2006, 15:30

Hezký článek já to znám,když se to s..e,tak se to s..e

cybernetic

19. 07. 2006, 16:35

Asterix

20. 07. 2006, 01:42

fujara

20. 07. 2006, 11:28

Každý máme smolný den

EL Mino

20. 07. 2006, 12:32

He he repelent som aj ja dostl do xichtu,tak viem o com hovori.Mal som ohnivy pohlad

Haderach

21. 07. 2006, 12:11

Pěkný čtení
Já si raděj repelent stříknu do dlaně a až pak jde na xicht

Jim

21. 07. 2006, 15:27

Na posranýho i hajzl spadne..

Parcifal

21. 07. 2006, 17:39

Dost dobrá povídka.

Fanu

21. 07. 2006, 19:09

Hezké povídání, alespoň si každý uvědomí, že je štěstí i to, když se v pořádku vrátí domů - byť bez úlovku pod cívkou i na háčku.

pantograf

22. 07. 2006, 14:31

hezyk napsany ps jak a kde se dovim kde byl y starsi cest y jsem z jihu cech tabor? diky tart5@seznam.cz

Turbo UNCečko

05. 08. 2006, 13:47

tyvoe no kdyz koukas kde co lita to se pak nediv jinak dobra povidka

tesnohlidek

16. 12. 2006, 20:37

Velmi nepříjemné . Takhle jsem s repelentem chytal komára a ten kokt si sednul na můj nos... Jak jinak, nezavřel jsem oči