Úvod / Články

Vydařený Sloup 2016 III.

27. 05. 2016 Autor: Kasander 10 komentářů
Takřka pravidelným účastníkem a dalo by se říci už maskotem našich setkání je kolega Jezero, který tentokráte do Sloupu nepřivezl zajímavou přednášku a své sbírky, ale překvapení v podobě jejich přebytků, které dal v plen všem, kdo se rádi hrabou v polní šepleti. A tak někteří měli o zábavu postaráno na celé odpoledne, bylo toho totiž 70 kg!!!
Co na tom vidí, viď Jituš...
Mezitím Vláďova „selegrilparta“ – taky už neodmyslitelných účastníků našich setkání - chystat na rožeň dvě selátka – trochu jsme se lekli, když z dodávky vyložili dva kusy vyhlížející ne jako selátka, ale jako telátka.
Kůrčička pomalu zlátla a během odpoledne zmizely oba šťavnatí čuníci z rožnících vidlic jako mávnutím kouzelného proutku.
Život hledačův ale není jen hledání a grilování :-) ale i vstřebávání nových zajímavých informací, a proto jsou na setkáních ve Sloupu i v Protivanově oblíbené přednášky na nejrůznější téma.

Na té první letošní PhDr. Martin Trefný, Ph. D., archeolog a ředitel Podřipského muzea v Roudnici nad Labem poutavě hovořil na téma, které většinu hledačů určitě zajímá: Kovové artefakty mladší doby bronzové, doby halštatské a časně laténské v českém kontextu čili s čím se na našich toulkách můžeme setkat. Všichni se asi shodneme na tom, že je určitě dobré vědět, co všechno - kromě obecně známých artefaktů, jako jsou bronzové srpy, sekery či náramky - se nám na poli může dostat pod cívku a jak se k těmto předmětům máme zachovat. Martin Trefný připomněl, že z hlediska zákona je každé vyzvednutí archeologického předmětu ze země velice problematické, ale zdůraznil, že většina našich archeologů nemá zájem hledače nějak kriminalizovat, naopak má zájem s těmi slušnými a poctivými spolupracovat a pomoci jim se v problematice zorientovat a poučit je, jak při nálezu archeologického postupovat, aby se nepoškodil a byly zachovány nálezové okolnosti. Určitě není cestou hledání zakázat, pak by se do rukou archeologů - jak ukazují zkušenosti u našich sousedů - nedostalo od hledačů prakticky nic.
V další ze zajímavých přednášek nás Ing. Rudolf Tengler seznámil s tajemstvím fungování georadarů a mnozí jsme byli překvapeni, jak detailní a všestranné informace o tom, jak to vypadá „pod námi“, lze za pomocí nejmodernějších počítačových programů získat. Mohli jsme se podívat tam, kam naše běžné detektory nemají šanci dohlédnout, např. do dosud neodkrytých tajemných chodeb, štol či hrobek, viděli jsme, jak s využitím nejrůznějších profilů získaných georadarem vypadá obraz předpokládaných podzemních hrobek či zbytků hradeb nebo štola ve štěchovických štěrcích…
Rýžování zlata, koho by to nelákalo, kdo by při pohledu na třpytící se zlatý písek či nuggety nepropadl zlaté horečce… Tomuto koníčku se u nás věnuje stále více nadšenců, a proto nebylo divu, že vyprávění hledače RomariaC o tom, jak a kde se u nás zlato rýžuje, jak se on sám k rýžování dostal a že to u nás určitě není cesta ke zbohatnutí… přilákalo spoustu posluchačů.
RomariaC nezůstal jen u teorie, na setkání přivezl své „zlatokopecké nádobíčko“, které si sám upravuje i vyrábí, a tak jsem si mohli sami okusit, co rýžování zlata, ale třeba i malých českých granátků, obnáší.
Plundrování archeologických lokalit na jižní Moravě nenechává lhostejnou skupinu přátel, které spojují jejich koníčky: hledání s detektorem kovů a zájem o historii - a to byl jeden z důvodů pro založení sdružení Archeo Moravia. O činnosti tohoto sdružení, které existuje už čtyři roky, hovořil na další přednášce David Kincl. Sdružení usiluje především o to, „aby v očích veřejnosti detektory nebyly zbraní v rukou lumpů, ale pomocnou rukou, která nám pomůže poodhalit dosud nevydaná tajemství naší historie. Chceme, aby detektoráři nebyly pro veřejnost jen bláznivými hledači pokladů, v očích archeologů aby nebyli detektoráři vykradači archeolokalit, a abychom společně dali detektoringu legální a spořádanou podobu. “
Závěrečná přednáška – či spíše vyprávění – mělo historicko-detektivní nádech: Dva Markové – Šimek a Peřina se ve svém výkladu vrátili na konec druhé světové války, kdy němečtí vojáci uloupili chrámový poklad litoměřické diecéze: historicky a umělecky cenné předměty – monstranci, mešní kalichy, barokní ciborium… Vojáci poklad skryli v lese pod velký kámen, ale po několika letech se díky náhodě mohly všechny liturgické předměty vrátit zpět na biskupství.
Monstrance a další zachráněné liturgické předměty na výstavě v Litoměřicích.

Rychle se přiblížila dvaadvacátá hodina a s ní čas neodmyslitelného adrenalinového zážitku – tradiční, letos opravdu velmi bohaté tomboly, v které čekalo na šťastné výherce 140 cen za více než 130 000 korun - což si vyžádalo malý vizuální efekt.
Nejprve ale byly vyhlášeny výsledky soutěže v hodu detektorem a v řízeném archeologickém průzkumu, kde se také předávaly atraktivní ceny, jako skládací rýče, lopatky, čutory, trička, čepice…
Před dvěma lety putovaly díky výhře v soutěžích do rodiny hledače Beltrama tři lopatky a k tomu čtvrtou vyhráli v tombole. Kolega Beltram získal tehdy „indiánské“ jméno pan Lopatka, letos se zase zviditelnil nejmladší z Beltramů, (to je ten milý chlapec, který kvůli jedné velice zamotané historce upletené UCem zase získal přezdívku „sirotek“), a „sirotek“ získal letos zvláštní ocenění „za vytrvalost“ v soutěži Řízený archeologický průzkum.
Stany byly naplněny k prasknutí, napětí houstlo a mohli jsme přistoupit k losování. Přítomní za všeobecného souhlasu vložili své naděje do šťastné ruky slečny Ivy, která pod ostřížím zrakem osazenstva stanu tahala lístky z losovací nádoby. Začínali jsme od nejnižší ceny a každé vylosované číslo se třikrát zřetelně vyvolalo, a pakliže se výherce nepřihlásil, losovala se tato cena znova, dokud si pro ni někdo nepřišel.
Vpravo Iva „odpovědná“ za výhry, vlevo Kaša jako nezávislý dozor nad losováním.

V patřičně nažhavené atmosféře přitápěly pod kotlem už takřka rituální válečné pokřiky „zase naše strana“ (blahopřejeme Moraváci! ) a když zaznělo „má nejlepší pončo“ a pro výhru si skutečně opakovaně přicházela tak jako v Protivanově postava zahalená v ponču, všichni jsem věděli, že vše probíhá, jak má.
Začalo se jako vždy odzadu, od časopisů, nášivek, rukavic, triček, knih – včetně půllitrů, které pro nás vybrousil s emblémem letošního setkání ve Sloupu Slávek (půllitry si můžete koupit u nás na prodejně) – a už to rychle směřovalo ke Kerimově tlučnici, sadě na rýžování zlata, dohledávačce Teknetics až do zlatého finále: k detektorům.
Detektor Teknetics Eurotec PRO vyhrál Marťas z Hrádku nad Nisou.
Detektor Rutus ARGO si odvezl domů do Lázní Bělohrad spokojený Miloslav Poner.
Makro Racerem 2 PRO jistě přinese krásné nálezy Pavlu Branému.
A první cenu - XP Deus 28 RCWS4 CZ - vyhrál RomárioC, snad i současně jako odměnu za skvělou přednášku a praktickou ukázku rýžování zlata.
Na závěr se ještě losovaly ceny, které jste do tomboly věnovali vy - mockrát děkujeme. Mimo jiné to bylo také šest lahví výborného kanárského rumu od www.kanarskyrum.cz, které mnoho z účastníků srazu ochutnalo ve stánku s občerstvením. Všem výhercům samozřejmě gratulujeme a majitelům nových detektorů přejeme krásné nálezy.

V neděli jedni dospávali, další pokračovali v nikdy nekončících debatách o hledání a nálezech, někdo se ještě vydal do okolních lesů pokusit se o štěstí, UCe ještě vysvětloval nastavení různých detektorům všem kdo potřebovali poradit, jiní jen tak relaxovali po náročné noci a postupně se vydávali na pro některé dost dlouhou cestu do svých domovů.
Kasander
(Pokračování)

 Autor: Kasander

Komentáře