Úvod / Články

Vzpomínka na protitankový zátaras

11. 02. 2019 Autor: trivet 8686× 4
Začátkem dubna 1945 byla stavěna překážka z klád a kamení přes silnici u č. p. 4 německou pracovní rotou a ruskými zajatci. Ubytováni byli v Crhově ve škole. Stavba trvala asi 3 týdny. Dřeva se spotřebovalo 28 m3 a dovezeno bylo z lesa u Pálené hory. Silnice a celé údolí bylo uzavřeno až na pěší přechod. Povozy jezdily kolem Bartošova statku, rovinou a přes les k č. p. 4. Celé okolí zajatcům donášelo potraviny a součásti oděvů. Ve volných chvílích zajatci pletli koše, které darovali za donášené potraviny. Část potravin byla však odebrána německou stráží. V okolí překážky byly vykopány zákopy pro pancéřové pěsti celkem osm (jsou tam v lese dodnes mají tvar podkovy). Označení o uzavření bylo až na několik kroků před překážkou, takže každé auto muselo se vraceti. 7. května byl zátaras vyhozen do povětří a uvolnil tak cestu ustupující německé armádě. Ještě v sobotu 5. 5. chtěla projet autokolona SS se čtyřiceti třemi nákladními vozy, která jela rychle na pomoc Praze. Chtěla získati tímto směrem náskok 20 km a zatím po přijetí k překážce, museli se všichni vraceti. Zátaras stál pod našim domem na samotě v Cotkytli "království", v domku hodovali Němci, ve sklepě 8x5 m který měl přístup z venku, byli ubytováni rušťí zajatci, nad nimi dozorci. Moje rodina byla hledaná gestapem pro aktivní odboj, a tak žila v lese. Dodnes jsou na vozovce vidět uřezané pilíře zátarasu. Z válečné historie Cotkytle.
Zdraví Trivet

 Autor: trivet

Komentáře

Rossy

11. 02. 2019, 11:13

Vojtaci

11. 02. 2019, 12:33

jeden pamětník mi vykládal, jak to bylo u nich na vesnici
přijelo osobní auto s německými důstojníky, ti si zavolali starostu, a nařídili, že kolem vesnice se budou stavět zátarasy a kopat zákopy, a že to budou dělat muži z té vesnice povinně a zadarmo
potom v okolí vytyčili kolíky, kde se bude stavět a zakreslili to do map
starosta obešel sousedy, daly hlavy dohromady a sousedé se složili
starosta pro německé důstojníky připravil malé pohoštění, které Němci neodmítli
slivovice tekla proudem, Němci se tak ožrali, že nemohli chodit, natož někam jet, tak přespali ve vesnici
druhý den to trošku dokrmili a na cestu dostali výslužku: demižon slivovice, klobásy a domácí uzené
tím celé kopání zákopů a budování obrany skončilo
už se tam nikdo neukázal a nic se nedělo

andeloza

11. 02. 2019, 17:30

Jsou to neuvěřitelné příběhy.Babičky sestra našla v pangejtu u silnice mladou ženu polské národnosti v pruhovaném oblečení.Podařilo se jí utéct z vlakového transportu který projížděl kolem Nýrska.Za špatného počasí jí odvedla do chalupy kde byla schovaná v peřinách na půdě.Za pár dní projížděla vesnicí ustupující německá armáda a vojáci se zabydleli v chalupě mé babičky kde byla zároveň schovaná polka z transportu.Podle babičky ten voják v černé uniformně spal sám v ložnici a ani si nesundal zablácené boty.Ostatní zůstali ve stodole.Asi druhý den polka onemocněla a silně kašlala.Voják to slyšel a už si nandaval kolem krku samopal a šel po schodech na půdu kde velkou náhodou byla sestra babičky a předstírala že kašle ona.Němec na to skočil a šel znovu spát....Kdyby tam v ten okamžik nebyla a on tu polku našel,asi bych to dnes nepsal,kdo ví:)

Vana

12. 02. 2019, 08:11

Zajímavý článek a fotky