Úvod / Články

Za Kelty v Týnci nad Labem se špachtlí a detektorem

04. 02. 2017 Autor: Kasander 5 komentářů
Včera proběhla v prostorách Detektorwebu první letošní přednáška, tentokrát na téma Za Kelty v Týnci nad Labem se špachtlí a detektorem. Hlavním přednášejícím byl vedoucí záchranného výzkumu v Týnci Mgr. Zdeněk Beneš z Ústavu archeologické památkové péče středních Čech.
O mincovních nálezech pak pohovořili numismatici Národního muzea PhDr. Jiří Militký PhD. (keltské mince)
a Mgr. Kamil Smíšek (středověké a novověké mince).
Ve vitrínkách byla také připravena výstava vybraných artefaktů.
Díky možnosti alespoň očima si „ohmatat“ atraktivní nálezy, poutavému výkladu přednášejících a diapozitivům jsme se v ten nevlídný zimní večer na pár chvil přenesli zpět do nejžhavějších týdnů tropického léta či teplého podzimu v letech 2014-2016, kdy ve třech etapách probíhal v Týnci záchranný výzkum, při kterém bylo pod hradištěm Kolo odkryto laténské sídliště z 2.–1. st. př. Kr., (tedy z doby železné, kdy u nás žili Keltové).
Záchranný výzkum vyvolala revitalizace mrtvého ramene Labe, Archeus DW přijal pozvání archeologa Zdeňka Beneše, aby s pomocí detektorů pomohl prozkoumat lokalitu, která pak archeology překvapila významem a bohatstvím nálezů. Ve srovnání například se Stradonicemi (90 ha) jde o lokalitu zhruba desetkrát menší, ale provedený výzkum zcela změnil pohled archeologů na ni. Z provinčního hradišťátka se stala lokalita s velkým vědeckým potenciálem, který ukazuje na mimořádný význam sídliště ležícího na důležité labské dopravní cestě, které také mohlo sloužit i jako celnice.
Na odkryté ploše devíti hektarů byla odhalena velmi hustá zástavba, našlo se zde např. i jedno čtvercové příkopové ohrazení 5x5 m, které snad mohlo být svatyní...
...a množství jam, pozůstatků po stavbách a dvě polozemnice – zahloubené chaty. Zajímavé byly pro archeology např. i odpadní jámy plné střepů, z kterých bude možné rekonstruovat některé nádoby.
Celkem na lokalitě archeologové odkryli 732 objektů. Bylo zaměřeno na 1600 kovových nálezů - drtivou většinou pomocí detektorů (jen malá část „špachtlí a štětečkem“). Kovové i nekovové nálezy pokrývají období paleolitu, neolitu, mladší až pozdní doby bronzové, pozdní doby halštatské, starší doby římské, raného a vrcholného středověku a novověku. Nejvýznamnější jsou samozřejmě nálezy z pozdní doby laténské.

Pro nás ale určitě i pro archeology patří k atraktivním nálezům třeba depot čtyř bronzových náramků z ml. doby bronzové...
... soubor keltských prstýnků, římský prsten s gemou se symbolem Pegase – první takový ze stříbra nalezený ve střední Evropě na sever od Alp...
... kroužky s kulovitými nálitky (pozdní latén)...
... opasková (palmetovitá) zápona (pozdní latén)...
... zlomky sekerky (mladší doba bronzová)...
... a především bronzová hlava kance.
Hlava by měla být pozůstatkem ataše ze zdobeného honosného vědra.
O spektru, původu a významu keltských mincích nalezených v Týnci hovořil PhDr. Jiří Militký PhD. Detektory na předhradním sídlišti pod vrchem Kolo „vypípali“ 66 nominálů, které podle Jiřího Militkého odpovídají spektru mincí z jiných keltských sídlišť včetně lokálních odlišností. Pocházejí z oppidálního období LT D1 a-b. Jsou zde zastoupeny třetiny a osminy statérů mušlové řady, jádrem kolekce jsou stříbrné oboly typu Stradonice, přítomny jsou i další mince, např. potinová mince z Galie.
Zajímavým nálezem jsou výplně mincovních destiček – polotovary střížků, které naznačují, že zde mohly být mince i raženy, ale důkazy pro to nemáme.

O nálezech středověkých a novověkých mincí hovořil Mgr. Kamil Smíšek . Na lokalitě se našlo 299 nominálů z 12.-20. st. , drtivá většina ale byla z 18.-20. století. Jde hlavně o nejběžnější a nejztrátovější stříbrné domácí a slezské mince, které se sem zřejmě dostaly až sekundárně. Výjimkou jsou dva středověké denáry.
K zajímavým nálezům patří husitské flůtky, parvy a jedna kuriozitka – ruská carská kopějka.
Přednášející se shodli na zásadní roli, kterou při záchranném výzkumu spolu s tradičními metodami archeologie sehrály detektory. Tato kombinace – jak zároveň konstatovali - není dnes ještě běžná. Mgr. Zdeněk Beneš poděkoval členům spolku Archeus DW a dalším hledačům za desítky hodin práce bez nároku na odměnu.
My můžeme jen poděkovat za možnost se takové skvělé akce zúčastnit a všem přednášejícím za poučný večer.

Před přednáškou i po ní byla příležitost si s přítomnými archeology podebatovat.
Článek o výzkumu v Týnci vyšel v Detektor revui 6/2015 pod názvem: Archeus DW v akci.

 Autor: Kasander

Komentáře