Zajímavá středověká podkova s hmatcem
První podkovy nebyly ještě vybaveny tak mohutnými ozuby a měly tři, zřídka čtyři čtvercové otvory pro hřeby na každém rameni. Ozuby byly nízké, vlastně se mnohdy jednalo jen o zesílené patkové části ramen. Funkci mnohočetných ozubů, až do období vrcholného středověku, zastávaly hřeby podkováky s velkou hlavou osazenou do otvorů s hlubokými zápustkami. Ve středověkých iluminacích jsou to ty jakoby "vlnkovité" spodní okraje podkov. Pravděpodobně z oblasti dnešní Francie se začínají šířit podkovy s většími ozuby a význam hřebů jako jejich náhrady se vytrácí. Od druhé poloviny 13. století se začínají používat pouze tyto velké ozuby, i když u nás bylo podkování koní až do tohoto století poměrně vzácné.Používání hmatce u podkov se všeobecně datuje do 14. století, i když někteří autoři jdou do historie i dále. U podkov bez hmatce se také občas navařoval do přední části plátek kvalitnější oceli. Někdy se snažíme u středověkých podkov rozlišovat jezdeckou a pracovní podkovu. Z dnešního hlediska by se u podkov s ozuby a hmatci jednalo, až na malé výjimky například u parkurových koní, o podkovy pracovní pro tažné koně. Někteří autoři také uvádějí, že kování koní má právě souvislost s těžkou potažní prací a zavedení chomoutu. Jezdečtí koně se u nás většinou ve 13. a 14. století, až na výjimky, nekovali a kování koní nabylo důležitost až v 15. století s rozvojem hospodářství, vojenství a dopravy. Samotný ozub koni klus nebo běh neusnadňuje. Důležitý je ovšem pro práci v zápřahu. Také armáda se neskládala jen ze samých jezdců, ale tažných koní bylo třeba pro dopravu materiálu k jejímu zabezpečení. Ale nyní něco k mému nálezu. Má hned několik zvláštností. Za prvé hřeb s velkou hlavou přímo za ozubem. Je na něm vidět zbroušení, které potvrzuje, že byl aktivně využit. V tomto případě nešlo o náhradu ozubu, ale zvětšení došlapové plochy. V některých případech se za ozub kovářsky navařoval i železný klínek. Jedná se vlastně o vytváření falešného trapézového ozubu. Podkovám vybaveným trapézovým ozubem se někdy říká turnajové, ale hlavně byly důležité pro koně v zápřahu. Další zajímavostí je malý otvor o průměru přibližně dva milimetry. Zde nebyl otvor dodělán a jedná se jen o jeho naznačení. Hřeb podkovák té doby by se do něj nevešel. Největší zajímavostí je pozůstatek hmatce, který byl vytvořen hřebem nebo vkován jako nýt. I když se jednalo o hřeb nebo nýt, tak svým umístění funkci hmatce zastával. U tohoto typu podkovy s klíncovitým ozubem jsem se s něčím podobným nesetkal. V jedné koláži jsem se snažil porovnat i výšku samostatně nalezeného ozubu s výškou ozubu na torzu podkovy. Ostatní obrázky jsou o zajímavostech přírody Valašska. Jak u nás na Valašsku rostou hřiby a modranka karpatská. ROSSY
Přispívat do diskuze a hlasovat pro vybrané komentáře mohou jen registrovaní. Prosíme, zaregistrujte se nebo se přihlašte!
Komentáře
klot
22. 05. 2018, 10:51Super článeček, jako obvykle, díky.
Kovu Zdar
22. 05. 2018, 22:11Opět skvělé počtení. Díky
hebel
23. 05. 2018, 10:37Pěkný!!!
Rossy
23. 05. 2018, 16:42Tak ještě některé práce ve kterých se vyskytují typologie podkov a ozubů.
http://www.academia.edu/31085427/Podkovy_z_tzv._star%C3%A9_sb%C3%ADrky_Muzea_v%C3%BDchodn%C3%ADch_%C4%8Cech_v_Hradci_Kr%C3%A1lov%C3%A9._Pozn%C3%A1mky_k_typologii_st%C5%99edov%C4%9Bk%C3%BDch_a_novov%C4%9Bk%C3%BDch_n%C3%A1lez%C5%AF_Horseshoes_from_so_called_Old_collection_of_the_Museum_of_East_Bohemia_Hradec_Kr%C3%A1lov%C3%A9._Comments_on_typology_of_medieval_and_modern_finds
https://limeslimits.files.wordpress.com/2016/07/fruchart_amsterdam_270616.pdf
https://theses.cz/id/kk99gr/STAG85490.pdf
https://is.muni.cz/th/402261/ff_b/Bc_final_402261_9k8pa.pdf
Rossy
23. 05. 2018, 21:06Jen ještě poznámku k obrázku s hřibem. Je na něm zobrazen způsob pěstování hřibů na Valašsku. Toto tajemství se předává z generace na generaci a já Vám jej prozradím. Přišel na něj strýc Oškera, když kdysi dávno jel dělat dřevo do hory. Vzal si sebou krajíc chleba se špekem a flašu slibovice. Aby mu někdo slibovicu nevypíl, tak ji postavil ke statnému dubu na kraji lesa a zaházel listím. Bohužel si pak nemohl vzpomenout ke kterému a našel ji až na jaře, když se listí slehlo a vykouklo hrdélko. Vedle flašky byl hřib. Celý princip spočívá v tom, že slivovice, jak každý ví, je vlastně akumulátor tepla. Když z jara listí slehne a začne tlít a při tlení vydává teplo, zároveň na láhev dopadají sluneční paprsky, tak slivovice všechno toto teplo akumuluje a v noci naopak vyzařuje a udržuje stálou teplotu což prospívá hřibovému podhoubí. Jen jedna rada, neoplatí se do lesa nosit flašky slivovice ze špuntem a navíc s nálepkou roku pálení. Chce to vzít nějakou láhev která nenechavce odradí. Našli se totiž tací, co nehledali hřiby, ale ty flašky se sliboviců.
Rossy
06. 06. 2018, 21:24Podkovy, udidla, třmeny, ostruhy, vůz a zápřah
https://is.muni.cz/el/1421/podzim2016/AEA_59/um/HODINA_11_pracovni_sesit.pdf